Na sklonku letošního roku se v Jinonicích konečně rozběhne stavba, kterou už před lety sliboval primátor Pavel Bém. Za plného provozu tu na místě současného areálu vyroste zbrusu nová Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy. Podle ředitele Lesů hlavního města Prahy Ondřeje Paličky bude stavba stát zhruba 170 milionů korun.
„Hotovo by mělo být do dvou let. Areál bude poté přístupný veřejnosti jako dosud, tedy pouze s doprovodem. Stanice bude během prací po celou dobu normálně v provozu. V projektu se počítá také s přednáškovou halou, kde budeme moci vzdělávat veřejnost,“ říká Palička.
Pražští záchranáři, kteří se starají o zraněné volně žijící živočichy, působí již několik let v nevyhovujících podmínkách. Pět tisíc poraněných ptáků a živočichů, které tu ročně odchovají, se tak zotavuje nejen ve voliérách, ale i v klíckách přímo v pracovně záchranné stanice. Některé klíčové prostory jsou pak zřízeny v přepravních kontejnerech. Počet zvířat, které pracovníci stanice ošetří, přitom podle zaměstnanců každoročně narůstá.
Budoucí podoba stanice
„Nový areál má pojmout až osm set živočichů, takže by měl již plně vyhovovat. Provoz stanice nyní zajišťuje 11 zaměstnanců, dále brigádníci a dobrovolníci. Ty budeme později ještě nabírat,“ dodává Palička.
V plánu je také výstavba veterinární ordinace s operačním sálem a několika jednotkami intenzivní péče. Zřídí tu i nové rehabilitační voliéry a výběhy.
Deník Metro měl možnost si současný areál projít s několika zaměstnanci stanice. Ti se při své práci ve stísněných podmínkách musí v provizorních kontejnerech pořádně uskromňovat. „Při množství drobnějších ptáků, které tu vidíte, krmíme prakticky nonstop od rána do večera. Vodní ptáci u nás mají vlastní kontejner, mláďata vyder a bobrů vodní výběh. Specialitou jsou veverčátka. Ta si některé naše zaměstnankyně brávají i domů a o víkendu mohou maximálně na chatu. Veverky totiž jedou s nimi,“ směje se dlouholetá zaměstnankyně stanice Zuzana Pokorná. Podle ní zde také pracuje kolegyně, která má v rámci výchovy zvířat v šestém patře panelákového bytu šestici srnčat. „Zvířata ale nesmějí příliš k člověku přilnout. Byl by to problém při jejich vypouštění,“ vysvětluje Pokorná. „Loni byl vyloženě rok ježků, letos je rok veverek. Lidé chodili během pandemie více ven a zvířátka plašili,“ dodává.
Areál se oproti nynějšímu nerozroste, a to i přesto, že jej obklopují městské pozemky.
Záchranná stanice může přijmout jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha s výjimkou medvěda hnědého. Jejím základním úkolem je zvířata nejen na zavolání lidí odchytávat, ale také je vracet zpět do přírody. Návratnost tu mají výbornou – více než šedesát procent. Pokud se zvíře nepodaří připravit na návrat do přírody, končívá zpravidla v jednom z pražských zookoutků. Ty provozují Lesy v Malé Chuchli a v Kunratickém lese či Divokou zahradu Hostivař.
„Nejde přitom jen o handicapovaná zvířata. Například tady naše vrána Piškot už není schopna návratu, protože uletěla někomu, kdo ji měl načerno. Problém je také s mláďaty, která nám chtějí lidé udat až poté, co je na tajňačku měli pár dní doma,“ říká Pokorná.
