Sám ale netušil, jakým bude průkopníkem. Skládačky má totiž téměř každý Čech spojené spíš s minulostí. „Není to jako skládačky z minulé éry či z devadesátek. Tyhle se dají opravdu složit a suprově se na nich jezdí,“ říká cyklista Brunecký.
Jak si liší tuzemští cyklisté od těch zahraničních? Jsou něčím specifičtí?
Lišíme se poměrem pohodových a těch rádoby sportovních cyklistů. U nás má každý druhý cyklista potřebu se navléct do sportovního dresu počmáraného reklamou a koupit si kolo i za desítky tisíc a pak jezdí po cyklostezkách kolem Vltavy. Samozřejmě nechci křivdit i těm opravdu sportovním cyklistům, ale je to takový náš kolorit si hrát na sportovce pod vlajkou nějaké značky či týmu.
A jak vypadají cyklisté jinde?
Venku je daleko větší podíl cyklistů nesportovců v civilních a společenských šatech. Lidí, co se na kolech přemisťují, rekreačně pojíždějí a nehoní sportovní výkony. Souvisí to i s mentalitou - díky tomu jsou kola například ve Španělsku či Itálii úplně jiná. S daleko menším zastoupením kol sportovních.
Vozíte do Čech skládačky, tedy typicky městská kola. Nemají k nim Češi, díky jejich velikosti, občas předsudky?
Tahle otázka mi jde z duše. Ano mají a přitom úplně zbytečně. Setkáváme se s tím denně, že lidé říkají, skládačka, malá kola, to se člověk strašně nadře. Ale ono je to s tou fyzikou trošku složitější a řada dnešních skládaček má větší odpich a menší valivý odpor než většina horských kol! Tedy je to opravdu už jen zažité klišé.
Je něco, co vás na cyklistice občas štve?
Takové to zbytečné kolonkování a škatulkování a rozbroje mezi motoristy, cyklisty a chodci. Všichni jsme lidé, někdy jdeme pěšky, někdy autem, někdy na kole a netřeba se nějak vyhraňovat proti ostatním. Důležitá je obecná forma vzájemné tolerance a neřítit se jako blázen, ať už na kole nebo za volantem. Cyklista také nemusí být nutně exot v elasťákách, ale je to jen normální člověk, který měl to štěstí, že zažil radost z aktivního přesunu po městě na kole. Ale to si musí zkusit každý sám.
Jste propagátor dovolené na kole. Může si na ní člověk opravdu odpočinout?
Obecně jsem spíše zastáncem aktivní dovolené než té „na pupku“. I když i ta je někdy potřeba. Nemusíme hovořit o nějakých velkých sportovních výkonech. Náramně si s celou rodinou užívám pravidelně cyklistickou dovolenou v jižních Čechách. Máme menší děti a ty to náramně baví. A a je jedno, jestli jedou zrovna ve vozíku, nebo na svém kole. Je to bohaté na zážitky bez potřeby nějakého velkého plánování programu pro děti. Pro rodiny s dětmi rozhodně doporučuji jako velmi pohodovou formu dovolené. Není přece potřeba hltat desítky kilometrů.
