Slavné pohřby. Nová výstava v Národním památníku na Vítkově

„Cyklem Smrt jsme chtěli více přiblížit toto ve společnosti nepříliš oblíbené, ale důležité téma. Výstava Slavné pohřby přináší další pohled na motiv smrti a prostřednictvím slavnostních pohřebních ceremoniálů připomene velikány našich dějin i přelomové historické momenty,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pohřební ceremoniál jako historický obraz společnosti

Smrt a rituály spojené s odchodem z tohoto světa provází lidstvo už od pradávna. V průběhu staletí se začala tvořit celá řada symbolických obřadů, kterými se pozůstalí chtěli s mrtvými důstojně rozloučit.

„Postupem času se vytvářely různé společenské vrstvy a průběh pohřbů i jejich výbava se začala značně lišit,“ uvádí komisař výstavy Ivan Malý. Výsada slavných pohřbů se vztahovala pouze na vládnoucí politické a církevní osobnosti, kdy měřítkem byla moc a bohatství. Až s národním obrozením se této pocty začíná dostávat i významným postavám společenského života bez ohledu na jejich původ či majetek. Důležitým impulsem se staly zásluhy a význam zemřelého. Na pozadí velkých pohřbů výstava návštěvníky seznámí nejen s klíčovými osobnostmi našich dějin, ale také se souvisejícími historickými okolnostmi.

Při procházení interiérem budou návštěvníci vtaženi do historické skutečnosti, reálií a atmosféry pohřbů velkých českých osobností, jakými byl Miroslav Tyrš, František Ladislav Rieger, Alois Rašín, Tomáš G. Masaryk, Jan Palach či Václav Havel.

Umístění výstavy v Národním památníku na Vítkově je symbolické. V letech 1929 – 1938 byl vystavěn k poctě československých legionářů a představuje i místo posledního odpočinku neznámých vojínů od Dukly a od Zborova. Památník pak neblaze proslul vybudováním veřejně přístupného mauzolea Klementa Gottwalda. Tuto propagandu ve spojení s kultem osobnosti zemřelého státníka a degradaci Národního památníku na Vítkově připomíná nejen vlastní výstava, ale i stálá expozice v podzemních prostorách bývalého mauzolea s názvem Laboratoř moci.