Sleva není vždy zdarma, žák platí víc než dospělý

„Ale víte, že vás doplatek z Klánovic bude stát třicet osm korun, i když to mají ostatní s Lítačkou za jedenáct?“ Podobně znějící věty zaznívají z úst průvodčích ve vlacích linky S7, které jezdí z Českého Brodu do Prahy, stále častěji. Státní sleva, díky níž mají studenti a senioři o 75 procent levnější jízdné, totiž platí pouze ve druhé třídě. Když je vlak přeplněný a student či senior se uchýlí nahoru do první třídy, musí si připlatit.

„My si také myslíme, že je to zbytečně drahé. Proto raději upozorňujeme předem. Řada lidí si totiž po vyslechnutí jde raději stoupnout do dvojky,“ vysvětlovala v pondělí ráno jednomu mladému muži průvodčí. Paradoxní situaci, kdy například student platí v některých případech víc než normální cestující, způsobila nedávno vyhlášená statní sleva. Studenti do 26 let a senioři nad 65 let mohou díky ní od 1. září využívat ve vlacích a autobusech zlevnění ve výši 75 procent z jízdného, které na jaře schválila vláda.

Sleva na jízdném Kompenzace na zlevněné jízdné vyjdou stát od příštího roku zhruba na 5,83 miliardy korun ročně. Pražané nad 60 let a studenti do 26 let si mohou od října zaplatit roční kupon za 1280 korun. Do té doby si studenti mohli pořídit jen desetiměsíční kupon za 2400 korun, senioři pětiměsíční za 1100 korun.

Kvůli zlevnění ale zároveň podražilo cestování v první třídě Českých drah. Zatímco dříve mohli důchodci i děti do patnácti let jet v nejvyšší třídě až s padesátiprocentní slevou, po zavedení slev musí platit plnou cenu. V případě, že má tedy student například zaplacenou Lítačku, na kterou by jel ze zmíněných Klánovic do Prahy ve druhé třídě zadarmo, v první třídě je to pro něj stejné, jako kdyby neměl nic.

„Cestující musí uhradit celý rozdíl mezi zlevněnou jízdenkou a plnou cenou do první třídy. Musí tedy doplatit rozdíl mezi slevou 75 procent a plnou cenou druhé třídy a doplatit rozdíl mezi třídami. Cena jízdenky je v tomto případě stejná, jako by si přímo koupil první třídu,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Podle cestujících, které deník Metro oslovil, ale o cestování v první třídě za příplatek obvykle moc nestojí. Uchylují se sem často pouze tehdy, je-li druhá třída přeplněná. „Poměrně běžný jev je také to, že si lidé raději sednou na schody, než aby zaplatili těch pár korun navíc,“ míní důchodce Stanislav, který také dává přednost levné druhé třídě.

První třída se od druhé příliš neliší. Kromě jinak barevně provedených potahů a sklápěcích stolků navíc je zde například méně košů. Metro v minulosti informovalo také o tom, že se ve vlacích linek S čas od času porouchávají záchody. Toalety v první třídě jsou pak často nejbližším místem, kam si mohou cestující odskočit. Ačkoliv podle Petra Šťáhlavského mohou cestující v případě poruchy toalet ve druhé třídě směle využívat ty ve třídě první, podle některých cestujících vás odtud průvodčí bez příplatku i tak nejspíše rychle vyžene.