Děcko se stihne narodit, projít MŠ, ZŠ, SŠ, udělat si řidičák, mezitím nějaké ty lásky. Když přišli na svět lidé, kteří se dnes hlásí na VŠ a mohou jezdit legálně autem, začínal jsem jako externí redaktor ve vydavatelství MAFRA.
Prošel jsem si v různých zaměstnaneckých pozicích skrze tituly MF DNES, Metropolitní Expres a deník Metro. Přes své jazykové nedokonalosti jsem přispíval do rádia Expres. A je tu finále v barvách mého oblíbeného zelenobílého loga. Tímto posledním červnovým vydáním se s vámi loučím z pozice šéfredaktora i zaměstnance Mediální skupiny MAFRA.
Rád upřesňuji, že odcházím dobrovolně a s úsměvem – nejen z těchto novin, ale ze světa médií celkově. Nejsou za tím ani odposlechy, ani kapříci, prostě ani kobliha tímto směrem. Podezírán jsem ale tady v Anděl Media Centru na pražském Andělu vlastně byl – z krize středního věku. Prý si mám koupit motorku, rozjasnit mysl, a pojedu dál.
Ve svých 40 letech však nemám řidičák na motorku. Zato rozjasněné mysli mám až až i bez ní. Chci v tuto chvíli napsat jedno, dokud mám ještě místo (jak na stránce, tak v redakci) – Metro a jeho možnosti mám rád. Je tu navíc bezva parta a kolegové umí zapřemýšlet a zabrat, abyste si početli. Však se už brzy můžete dočkat atraktivních novinek.
Ještě mám místo? Tak zmíním pár maličkostí, třeba uvedu na pravou míru často tradovaný omyl: název deníku se nevztahuje k tomu, co jezdí v tunelech pod Prahou, ale vychází ze slova metropole. V METROpoli pro vás hlídáme aktuální dění ještě hodinu před půlnocí. Vycházíme ale i v desítkách dalších měst. Denně nás čte podle průzkumů úplně přesně obrovská hromada lidí, díky!
V šéfredaktorském křesle, a nepředstavujte si ho nijak královsky, je to taková obyčejná kancelářská židle, mě vystřídá dlouholetý zástupce a kamarád Petr Holeček. Šéfredaktor odchází, ať žije šéfredaktor. Přeji všem hezké léto, hezké Metro – a v životě si alespoň občas plňte, po čem vaše srdce touží. Tak, a hotovo. Už jen sundat kšiltovku.
Strážce streamu
