Polovina ulic uzavřená, druhá ucpaná; do toho občas zahouká sanitka klestící si cestu kolonou. Nad městem krouží vrtulník. Co se to v pondělí 29. května děje ve Versailles, pařížském předměstí, jež místní patricijové označují spíše za „město, nedaleko něhož se nachází Paříž“?
Na tamní zámek přijede za novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem první zahraniční návštěva – ruský prezident Vladimíra Putin – inaugurovat výstavu věnovanou ruskému caru Petru Velikému. Putin v nedávných prezidentských volbách podporoval Macronovu soupeřku, kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou, a dokonce ji během kampaně přijal v Kremlu, zatímco Macrona vydávaly ruské (dez)informační weby za homosexuála.
Na společné tiskové konferenci ve Versailles mu za to Macron vystavil účet: požadoval zastavení perzekuce homosexuálů v Čečensku, vyzval k řešení občanské války v Sýrii i rusko-ukrajinského konfliktu. Nakonec odsoudil dvě vládní ruská média – Russia Today a Sputnik – jež nazval propagandistickými kanály nemajícími nic společného se žurnalismem. Člověk si přitom maně vybavil jiného prezidenta, který Putinovi na společné tiskovce navrhoval likvidaci (opozičních?) novinářů... Jak reaguje Putin na diametrálně odlišné postoje obou státníků? S respektem hledí na Macrona, jenž si nebere servítky, je však otevřen pragmatickému dialogu; v pochlebujícím šprýmaři z Prahy vidí slouhu, který si za věrnost zaslouží pár lahví Stoličné.
