Generuje sice oproti lokálnímu filmu a hudbě masivní obraty, zato bez společenského uznání. Proto je namístě udělat zmíněné hře reklamu, jelikož se není za co stydět. Kritici vychvalují věrné historické zobrazení českého středověku v Posázaví roku 1403.
Pějí chválu nad dějepisným realismem bez draků, magických mečů a afroamerických rytířů. Psycholog na hře ocení hlavně propracovanost duševních procesů kovářského synka Jindry, tedy hlavní postavy. Jak už v předchozích prezentacích naznačil designér hry V. Bocan, zprvu chtěli do osobnostních kvalit Jindry zahrnout inteligenci. To se však pro české prostředí nehodilo.
Pro zvýšení autentičnosti proto zavedli „výřečnost“. Jindra je také nemehlo. Neumí číst, psát, co hůř, ani příliš šermovat nebo jezdit na koni. To opět odpovídá kompetencím (někdy i současného) Čecha. Jindra může také propadnout alkoholismu, a to buď románského typu (víno), nebo anglosaského typu (pivo).
Není to možné kombinovat. Pod vlivem dostane bonus do všech vlastností krom obratnosti. Pokud večer ulehne v náruči vesnické děvečky, další den bude mít kocovinu kompenzovanou bonusem „alfa samec“. V tento moment „zaplesá“ srdce nejenom adiktologa, ale i vyznavače Freuda. Vše pravdivé! Nekorektní, syrový, ale zároveň uhlazeně dvorský středověk s těmi našimi nejkrásnějšími lesy. Tímhle se proslavíme v cizině!
