Pokud vám někdo nabídne litr burčáku za cenu pod 40 korun, tak si raději zajděte na pivo. Podle názoru vinařů se totiž tato nízkoalkoholická lahůdka, když je ovšem poctivě vyrobená, nemůže (zvláště pak ve městě) dostat pod tuto cenovou hranici. Také bych nedoporučoval nakupovat burčák u stánků vedle silnic, kde na něj většinou svítí slunce, není tepelně ochráněn a často bývá zředěný vodou a prodává jej kdekdo. Mimochodem, ředit burčák vodou je u nás protizákonné! Přímo u vinařů máte určitě větší jistotu, že dostanete kvalitní produkt.
Burčák je dobrota, o které, mimochodem, v mnoha zemích světa vůbec netuší, že existuje. Burčák je známý především v zemích bývalé rakousko-uherské monarchie. Třeba v USA pro něj nemají ani anglické slovo! Je to pro ně rarita. Dobrý burčák poznáte podle mnoha ukazatelů: například by neměl být moc kalný, měl by vonět a chutnat po odrůdě, z níž je vyroben. Když jej pozorujete zblízka, měli byste vidět drobné perličky uvolňujícího se oxidu uhličitého, protože správně vyrobený a skladovaný burčák stále kvasí. Malá vůně kvasinek není závadou.
Tento rok vinaři chválí úrodu, tak jej asi bude dost. Ale pozor na něj, může vám připadat jako sladká šťávička z čerstvě vymačkaných hroznů s vitaminem B, ale přesto se v něm skrývá 4–6 procent alkoholu a následky vás mohou nemile překvapit. Takže – burčák ano, ale s mírou! A nejlépe vypít hned po zakoupení, žádné dlouhé skladování.
