Ačkoli samotná výstava odstartovala již v pondělí 21.11., k jejímu slavnostnímu zahájení za přítomnosti významných hostů a zejména tvůrců celé výstavy, Velvyslanectví Srbské republiky v Praze ve spolupráci s Nikola Tesla Muzeum Bělehrad, došlo symbolicky ve čtvrtek 24.11. ve večerních hodinách v Křižíkově pavilonu D, kde výstava o srbském velikánovi probíhá. Přítomné hosty z řad ambasád, partnerů výstavy a dalších osobností, kde nechyběl ani odborný garant výstavy Michael Šebek, profesor kybernetiky a vedoucí Katedry řídicí techniky na ČVUT, pozdravili srbská vicepremiérka a ministryně kultury Maja Gojković, náměstek ministra kultury Ondřej Chrást a předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl.
Na úvod přivítal všechny hosty předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl, který vzpomenul počátky samotného areálu Výstaviště před 131 lety, kdy došlo nejen k první zásadní elektrifikaci areálu, ale i samotné Prahy, za kterou stál František Křižík. Stalo se tak ve stejné době, kdy na jiném místě světa přicházel se svými prvními vynálezy srbský génius Nikola Tesla, v jehož odkazu se posléze nesl celý večer.
Náměstek ministra kultury Ondřej Chrást:
"Je mi velkou ctí, že mohu na dnešním zahájení výstavy, která připutovala z muzea Nikola Tesla v Bělehradě k nám do Prahy, jménem Ministerstva kultury České republiky pozdravit vážené přítomné hosty. Nikola Tesla je často přezdívaný jako pán blesků, elektrický mág nebo génius, jenž inspiroval svými přelomovými objevy další osobnosti v oblasti elektrotechniky k založení či pojmenování svých společností, které všichni známe. Pojem Tesla se hojně rozšířil zde v České republice i ve světě a českému recipientovi tak může na mysli vytanout mezi mnoha dalšími například představa automobilu, retra rádia nebo třeba ojedinělá reklamní vitráž v pražské pasáži Světozor, jejímž autorem je malíř a grafik František Hudeček. Není náhodou, že se dnes inaugurovaná výstava koná právě zde v Křižíkově pavilonu, a i přesto, že český Edison, jak Křižíkovi často přezdíváme, nesdílel s Nikolou Teslou názor na vývoj elektrického proudu, sjednotili se nakonec alespoň pomyslně prostřednictvím této výstavy.“
Ondřej Chrást dále vyzdvihl česko-srbské kulturní vztahy, které označil za velmi živé a rovněž připomenul, že v příštím roce, kdy nás česká výročí 80 let od úmrtí srbského vynálezce, proběhne ve vzájemné spolupráci řada dalších kulturních akcí připomínajících odkaz velkého srbského vynálezce.
Závěrečného slova slavnostního večera v Křižíkově pavilonu se ujala srbská vicepremiérka a ministryně kultury paní Maja Gojković, která přijela pozdravit přítomné hosty po oficiálním setkání s ministrem kultury České republiky Martinem Baxou v Nostickém paláci.
"Je mi velkou ctí, že mohu pozdravit vás všechny vážení hosté a zahájit výstavu Nikola Tesla na Výstavišti právě v roce, kdy Česká republika předsedá Evropské unii. Tato výstava představuje nové setkání velikána vědy a kulturně bohatého města. Tímto budeme pokračovat a pečovat o vzájemnou vazbu, která byla započata před sto čtyřiceti lety, a to během prvního pobytu Nikoly Tesly ve stověžaté Praze. O vzájemném propojení Nikoly Tesly s Prahou svědčí i dopis, který zaslat z New Yorku tehdejšímu primátorovi Prahy, ve kterém se zmínil, že v něm stále přetrvávají vzpomínky na krásné město Prahu. O tom, jak moc je váženým vědcem v České republice, svědčí i to, že byl jmenován čestným doktorem technické univerzity stejně jako fakt, že je nositelem řádu Bílého lva. V Praze existuje park, ulice, ale i největší pomník na světě věnovaný vědci, který změnil lidské životy v mnoha rozměrech.“
Paní vicepremiérka vyzdvihla odkaz a dílo srbského vědce jako obrovskou inspiraci pro celý svět, kdy například jeho jméno dnes nese jedna z největších zahraničních elektro-automobilek na světě. Ve svém projevu se rovněž věnovala pobytu Nikoly Tesly v Čechách nejprve kvůli vzdělávání v roce 1880 a posléze, o necelých šedesát let později, jako čestný host ČVUT.
O muzeu
Muzeum Nikoly Tesly bylo založeno v roce 1952 a v roce bylo 1955 otevřeno pro veřejnost. Je to jediné muzeum na světě, které uchovává osobní dědictví tohoto geniálního vynálezce. V jeho sbírkách najdou návštěvníci na 200 000 dokumentů, fotografií a předmětů z Teslova života. V roce 1957 zde byla umístěna i urna s jeho popelem. V roce 2003 zařadilo UNESCO Teslův archiv do registru „Paměť světa“, který představuje nejvyšší formu ochrany kulturních statků.
Kde a kde:
Křižíkův pavilon D / 21. listopadu – 11. prosince 2022
Vstupné:
Děti 6–15 let 90 Kč / Dospělí 180 Kč / Rodina 300 Kč
Více info:
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Strážce streamu
