Například pedagogové by si měli v příštím roce přijít na slibovaných průměrných 45 500 korun. Což je o jedenáct tisíc korun více, než je současná průměrná česká mzda. Jako zaměstnanci státu (nejedná-li se o soukromý vzdělávací ústav) tak zapadnou do kategorie erárních zaměstnanců, kteří se v polovině letošního roku dostali na více než čtyřicetitisícovou průměrnou mzdu.
Hádání politiků
|
V posledních pěti letech to byly soukromé firmy, které hnaly průměrnou českou mzdu nahoru. Teď je to naopak. „Snižování horní hranice souvisí s tím, že přehřátý pracovní trh se začal postupně ochlazovat,“ potvrzuje pád mzdových nabídek Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruictment. Dokazuje to na konkrétních případech.
Takový finanční manažer v Ústí nad Labem nastupoval před dvěma lety až za 180 tisíc korun měsíčně, letos už firmy nabízejí „jen“ 120 tisíc korun. „Ústecko je regionem, kde byl propad mezd v profesích, které jsme mapovali, největší,“ říká Součková. O méně peněz si musí v tomto kraji říci i manažer logistiky. Předloni mu zaměstnavatel nabízel až 150 tisíc korun, letos je rád, že ho přijmou za 85 tisíc korun měsíčně.
Vedle pedagogů by si měli v dohledné době přilepšit i zdravotníci, alespoň ti ve „státních“ nemocnicích a ústavech sociální péče. Stát chce přidat víc těm v nemocnicích, to se ale nelíbí odborům. „Není možné rozdílné navýšení pro sestry ve zdravotnictví a v sociálních službách,“ uvádí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Původní požadavek odborů byl 15 procent, nyní se shodli s ministerstvem na deseti procentech.
Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by tak měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných letos dosáhnout 88 312 korun, výdělek zdravotní sestry 47 498 korun. Třeba v Praze byl letos nástupní plat zdravotní sestry až padesát tisíc korun. Stavbyvedoucí mohl počítat i s 80 tisíci korunami.
Ti nahoře, ti dole
|
