Stejně jako pivo, tak i víno teď prochází zcela novou chutí

Skalní vinaři název „víno“ pro nápoje vyrobené z jiných surovin než z hroznů, nevypustí ani z úst. Jenže „vinné“ nápoje z nejrůznějších druhů ovoce či skutečná vína dochucená šťávou z ovoce si nacházejí cestu ke spotřebitelům stále častěji. I když na trhu existují už delší dobu, teď se přesouvají ze spodních regálů na lepší pozice. Zbavují se nádechu výrobků z domácí dílny.

Neznámá, ale zajímavá V Česku byly v minulosti vyšlechtěné nové odrůdy. Řada z nich čeká na „objevení“. Odrůda červeného vína Sevar vznikla už v roce 1964, ale do nabídky se více dostává až v posledním období. V Česku se postupně prosazují i některé novější, méně známé odrůdy z ciziny. Například Kerner, Dornfelder nebo Hibernal.

Na Pálavě se z toho chytají za hlavy
„Před několika lety si český milovník piva také nedokázal představit jinou než hořkou chuť, a nad pivem s ovocnou příchutí si ťukal na čelo. Sladké radlery jsou v posledních sezonách přitom zákaznickým hitem,“ říká Jindřich Sobota, spolumajitel lednického vinařství Annovino. Před nějakým časem se rozhodli pro neobvyklé kombinace vína nejen s ovocem, ale dokonce i s medem. V nabídce mají například „jednoodrůdové“ višňové víno, které si už odneslo několik cen z vinařských a zemědělských výstav a veletrhů. Stále víc se prosazují také s medovými víny, která vznikají jako kombinace vína, ovocné šťávy a medu. Neschází černý rybíz, malina, meruňka či hruška. „Vína nejsou doslazovaná cukrem, místo toho přidáváme med,“ říká Sobota.

Mnozí vinaři, nejen v této oblasti kolem Pálavy, se na tyhle kombinace tradičních vín s příchutěmi dívají skrz prsty. Skutečností ale je, že medových vín Annovino prodalo za poslední rok a půl jeden a půl milionu a zájem rozhodně neklesá. Poměrně často se taková vína prosazují v kombinaci s jinými destiláty nebo sekty a také jako zpestření nabídky v koktejlových barech.

Vinařský hit první republiky – Modrý Janek
Vedle hledání netradičních spojení jednotlivých odrůd do cuvée (víno smíchané z několika odrůd) se snaží vinaři vracet do nabídky odrůdy, které měly na vinicích v minulosti své místo. Vedle klasiky, jako Veltlínské zelené, ryzlink vlašský, Rulandské modré, Frankovka či Müller Thurgau, se v nabídce objevují dlouho pozapomenuté názvy. „Na Znojemsku, ale nejen tady, to byla za první republiky vcelku běžná odrůda,“ říká o Modrém Jankovi Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo. Vyrábí se z ní bílé víno, chuťové blízké veltlínům, pojmenování „modrý“ má odrůda proto, že během růstu a zrání změní původní fialovou až modrou barvu na konci léta v tradiční zelenou. „Někdy se odrůdě říkalo i Modrý Honza, případně Blauer Hans,“ dodává Pavel Vajčner. Některá vína, například Pálava, která byla módní v 90. letech, naopak ztrácejí na popularitě a vinaři už na ně nekladou takový důraz. 

Morava, pak i Čechy Zhruba pět až šest set let před naším letopočtem přinesli do našich poloh zvyk vyrábět a pít víno Keltové. První zmínky o vínech, která se začala pěstovat u nás, pocházejí z období Velkomoravské říše. Kolem roku 1000 se začíná víno více pěstovat i v Čechách, například na Litoměřicku. Mezi průkopníky vinařství patřily mnišské řády.