Češi marodí čím dál více. Za prvních šest měsíců evidovala Česká správa sociálního zabezpečení přes 942 tisíc případů ukončených dočasných pracovních neschopností. Je to o desetinu více než loni za stejné období.
Kolik nemocní dostanouOd příštího roku budou dlouhodobě nemocní zaměstnanci dostávat více peněz. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci 60 procent vyměřovacího základu (počítá se z průměrné mzdy za poslední čtvrtletí), nově by od 31. dne nemoci měla dávka vzrůst na 66 procent a od 61. dne na 72 procent. Pro představu kolika lidí se novinka dotkne: téměř třetina pracujících v Česku, kteří onemocněli (54 tisíc lidí), byla loni na nemocenské déle než měsíc. Víc než dva měsíce kvůli nemoci nechodilo do práce 18 procent stonajících (29 tisíc lidí). Navýšení dlouhodobé nemocenské bude příští rok znamenat vyšší výdaje o 2,4 miliardy korun. |
Letošní první pololetí potvrdilo dlouhodobý trend, který je patrný při srovnání několika posledních let. Například vloni se celkový počet dnů dočasné pracovní neschopnosti rovnal 70,3 milionu. To je o pět procent víc než v roce 2015. „Je pravda, že za posledních pět let vzrostl počet prostonaných dnů z důvodu dočasné pracovní neschopnosti o čtvrtinu,“ říká Božena Půbalová z oddělení statistiky zdravotnictví Českého statistického úřadu.
Češi sice marodí čím dál častěji, ale na druhou stranu proleží kratší dobu. „Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se v letošním prvním pololetí oproti stejnému období roku 2016 mírně zkrátila z loňských čtyřiceti jedna a půl dne na letošních čtyřicet dnů,“ říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová.
Nejčastěji zaměstnance trápí chřipka, kašel či zánět plic. „Respirační onemocnění zapříčinila letos od ledna do června bezmála 400 tisíc dočasných pracovních neschopností,“ upřesňuje Buraňová.
Další velmi častou příčinou pracovní neschopnosti jsou nemoci pohybové soustavy. Vůbec nejčastěji se jedná o nejrůznější nemoci páteře. Z evidence ČSSZ vyplývá, že častěji i déle letos zatím stonaly ženy a nejvíce ukončených případů pracovní neschopnosti bylo u věkové skupiny od 40 do 49 let.
Za první pololetí letošního roku se jen na nemocenském vyplatilo 10 miliard korun. V budoucnu tato částka ještě naroste. Senát totiž koncem července schválil zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Lidé dostávají při nemocenské náhradu mzdy od státu až od patnáctého dne pracovní neschopnosti. Výše této částky se v současnosti nijak nemění. Od příštího roku se ale bude částka postupně zvyšovat (více viz box).
První tři dny nemoci nemají lidé nárok na žádné peníze. Od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci pak lidem náhradu mzdy platí jejich zaměstnavatel.
Neschopenky on-lineNovinka, kterou také v červenci schválil Senát, má být pro řadu lidí ulehčením. E-neschopenky ušetří nemocným lidem zbytečnou cestu s klasickou papírovou neschopenkou do práce, zjednoduší práci lékařům i firmám a lidem zajistí rychlejší výplatu nemocenské. Elektronické neschopenky mají fungovat jednoduše. Lékař připojený k internetu se přihlásí do zabezpečeného systému, vyplní rodné číslo pacienta, IČO zaměstnavatele, zadá údaje o marodění a formulář on-line uloží. Na údaje o nemocných zaměstnancích se bude zaměstnavatel moci kdykoliv podívat. Uvidí například i to, kdy mají vycházky, což může využít při kontrolách. |
