Pro místní jsou to jen neškodní roztomilí a věčně nenasytní hlodavci, pro odborníky a ekology představují hotovou noční můru. Nutrie říční se díky mírné zimě rozšířily téměř na všechny pražské vodní plochy. Zde však škodí nejen navrtáváním břehů při budování svých obydlí nebo plundrováním vegetace.
„Nutrie najdete všude. Na Vltavě, v povodí a po celé délce Rokytky, u Botiče, objevují se i na Hamerském rybníce nebo nově na Hostivařské přehradě,“ vyjmenovává vedoucí střediska Ekologické výchovy Lesů hlavního města Prahy Václav Nejman. Podle něj se také rády přátelí s potkany, a zvyšují tak riziko přenosu nebezpečného horečnatého onemocnění krysí žloutenky, která může být přenosná na člověka, třeba poškrábáním nebo kontaktem s kontaminovanou vodou.
Nutrie říčníVětší množství nutrií by mohlo metropoli způsobit komplikace také v podobě srážek hlodavců s auty, což se už v minulosti dělo na Plzeňsku. V západočeské metropoli mají s nutriemi bezmála osmileté zkušenosti. Řekomyš americká či vodní krysa dosahuje v dospělosti délky 40 až 70 centimetrů, ocas má 30 až 45 centimetrů dlouhý. Váží obvykle pět až šest kilogramů, dobře živený alfa samec může dosáhnout až dvanácti kilogramů. |
Několika řekomyším americkým, jak se nutriím také říká, se během pár let podařilo kompletně zlikvidovat ekosystém v rybníce Aloisov na Černém Mostě. Nyní dle Nejmana nejvíce škodí na Rokytce, kde navrtávají takzvaný suchý poldr Čihadla. „Ten slouží jako protipovodňová zábrana. Když bude hráz výrazně narušena nebo pokud by ji ucpaly naplavenou zeminou úplně, hrozí protržení. To může mít za následek vznik povodňové vlny v měřítku, jak ho známe z katastrofických filmů,“ varuje Nejman. Podobné nebezpečí hrozí také obyvatelům u Botiče. Hostivařská přehrada je totiž pouze sypaná, a tedy snadno narušitelná.
Za masové rozšíření řekomyší v hlavním městě může několik mírných, po sobě jdoucích zim i jedno z nejteplejších klimat v Česku. Ačkoliv jsme pro původně amerického živočicha, před desítkami let chovaného v tuzemsku pouze ve výbězích, nejseverněji položenou zemí, kde může přežít, nedošlo na přelomu roku k úhynu slabších kusů. „Přežily tak téměř všechny nutrie bez rozdílu. Jejich rostoucí počet podporuje také fakt, že mají k dispozici dostatek potravy od lidí,“ kroutí hlavou Nejman.
Problém s přemnoženými hlodavci ale nebude pro Prahu lehké vyřešit. Jediný, kdo totiž může nutrii legálně zabít, je myslivecký hospodář, který hlodavce střílí. „I ten ale potřebuje zvláštní oprávnění, protože město a zejména jeho centrum není dobrým místem pro lov,“ vysvětluje Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody.
Nutrie mají mezi Pražany mnoho příznivců. Ti je, podobně jako labutě, ve velkém krmí pečivem či kousky zeleniny. Podle čtenářky Blanky Stejskalové, která vyfotila nutrie pod Vyšehradem, se kolem této osmičlenné rodinky sešla hned desítka lidí, kteří je krmili. „Nejdříve jsem se divila, proč tam házejí to zelí. Když jsem zjistila, že je tam kojící maminka s dětmi, musela jsem si tu nádheru vyfotit,“ chlubí se Stejskalová.
