Původní reality show Survivor, která je u nás známá převážně jako Kdo přežije, má asi milion řad a v Česku a Slovensku snad ještě jednou tolik fanoušků. Teď to myslím pochopitelně s nadsázkou. Vím ale s jistotou, kolik lidí současné prznění Survivora na obrazovkách Nova a Markízy musí pálit. Já tuhle záležitost sleduji na streamovací platformě Novy Voyo.cz. A i když nejde o zdařilou záležitost, přesto si zaslouží své místo v naší webové rubrice Strážce streamu.
Méně je někdy více
První ročník této údajně nejtěžší a nejdrsnější reality show na světě byl odvysílán už v roce 1997 ve Švédsku. Od té doby se pod různými názvy vyrobilo téměř třicet různých národních verzí, přičemž nejslavnější je ta americká. A aktuální česká verze, natáčená v Dominikánské republice, je označovaná za vůbec tu nejhorší z nich. Hlavním kamenem úrazu, od něhož se odvíjí slušná řádka problémů, je totiž nestřídmá samotná stopáž. V ostatních verzích totiž díl trvá od čtyřiceti do nějakých šedesáti minut v průměru. Tuzemská verze má neskutečné dvě hodiny. Něco podobného zkoušeli snad už jenom Turci.
Kmenová rada, reality show Survivor (2022)
Čas na dramatickou odmlku
Do Survivora, tak jak je nyní divákům předkládán, je hrozně jednoduché kopat. Nemůžu ale jinak. Jde totiž o učebnicový příklad toho, jak se moderní televizní pořad rozhodně nemá dělat. Nemůžou za to přitom samotní a z roztodivných důvodů stále ubývající soutěžící, ani moderátor Ondřej Novotný, jehož často podivně nečeské obraty by měl někdo sepisovat do sborníku. Jen kvůli samotné zmíněné nafouknuté stopáži se dějí na obrazovce jednoduše nepřístojnosti. Pomiňme natahované dialogy o ničem, i fakt, že se musí každá hra mnoho minut vysvětlovat a následně hrát na několik vítězných kol. Proč ale střihači rozkouskovávají do mrtě moderátorské proslovy, které bývají přerušovány dramatickou pauzu snad každých deset vteřin? Proč se neustále probírá to samé, krátké kousky děje jsou neustále rekapitulovány a proč sakra kmenová rada trvá víc jak dvacet minut? Proč posloucháme nekonečné plky o ničem, v nichž se řeší neustále totéž? A proč se to důležité vždycky odehraje bez přítomnosti kamery. Já vám řeknu proč. Režisér a dramaturg neodvádí dobře svoji práci a vše je šité horkou jehlou. Střihače můžeme vinit jen částečně.
Iva Pazderková v reality show Survivor (2022)
Chudák střihač
Bylo by jednoduché napsat, že za všechno špatné mohou v případě Survivoru střihači, kteří svým neumětelstvím nadobro zabíjí tempo, gradaci a napětí. Nudné pasáže tu však nezabírají místo věcem, které by diváka opravdu zajímaly. Ty věci totiž nikdo nestíhá zaznamenávat. Zahraniční Survivory obvykle natáčí početný štáb kameramanů, na post produkci je dost času a peněz, a když něco přece jen schází, divák se vše chytře dozví z úst soutěžícího, kterého si tvůrci pořadu vzali bokem. Jak to je tady? Základními kameny úspěšných zahraničních variant absentují. Mají soutěžící hlad? Sahají si na dno? Kde vzali tolik nástrojů? Proč někteří mizí do karantény a pak se zase objevují? Proč se neustále mění pravidla? Proč nemají soutěžící porty a není jim rozumět? Proč, když jim není rozumět nejsou dodělané alespoň titulky? A když jsou dodělané, jsou dodělané kvapně a s chybami? Odpověď na všechny tyhle otázky je povětšinou totožná. Dvojice televizí dala nemalé prachy za licenci, exotické lokace v Dominikánské republice a za celebrity samotné. Na nic jiného už moc peněz nezbylo. A je to sakra vidět. Je to logické. Jedna celebrita údajně bere 120 tisíc za týden. Obyčejný soutěžící 12 tisíc. Počty to jsou jednoduché.
Gábor Boráros v reality show Survivor (2022)
Naděje do budoucna?
Někteří optimisté tvrdí, že si produkce bere námitky od rozezlených diváků na sociálních sítí postupně k srdci. Zlepšení, která to do pořadu přináší, mi ale zatím připadají více, než nepatrná. Je to škoda, potenciál tu byl. Survivor je ale bohužel natahovaná nuda, na kterou si nikdo za pár měsíců ani nevzpomene. Boj o přežití se tu totiž odehraje jen těžko. Novou popírané podezření, že se účastníci klání chodí namísto šlofíka v džungli občas raději pořádně vyspat do provizorního hotelu, je jen špička ledovce. Nemluvě o chlupech, které soutěžícím nedorůstají, zázračně se objevujícímu make-upu některých účastnic i výletech na lodi na různá vyšetření. Všichni víme, že by ta soutěž měla být drsnější a o to šťavnatější. Bohužel to neklaplo.
