metro.cz

Počasí v Praze

2 °C / 6 °C

Sobota, 18. listopadu 2017. Svátek má Romana.
Pavel Liška ve filmu Špunti na vodě.
Další 2 fotografie v galerii
Pavel Liška ve filmu Špunti na vodě. | foto:  Vojtěch ReslerMetro.cz

Švejka bych hrál rád, ale zatím nevím jak, říká Pavel Liška

6. dubna 2017  6:30 Pavel Urban Metro.cz
Herec Pavel Liška se opět vrací na filmová plátna. V komedii Špunti na vodě si zahraje jednoho z tatínků. Sám snímek, který jde do kin 13. dubna, přirovnává zápletkou ke komedii století S tebou mě baví svět. V rozhovoru pro Metro také přiznal, že stále uvažuje nad rolí Švejka, ke kterému hledá cestu.

O čem nový film je a co v něm hrajete vy?
Jde o rodinnou komedii. Dva bratři a já jako jejich bratranec jsme jezdívali v mládí každý rok na vodu, na pánskou jízdu. Já se vracím z Ameriky na zlatou svatbu našich prarodičů, takže se po dlouhé době vidíme a máme v plánu na svatbu dorazit po vodě, jako kdysi. Jenomže se to zkomplikuje podobně, jako ve filmu S tebou mě baví svět. Naše ženy nám šoupnou neplánovaně na starost naše děti. Táta, kterého hraji já, s matkou své dcery nežije a s dítětem se nevídá, protože přebývá v Americe. Takže má s patnáctiletou dcerou trochu komplikovaný nedořešený vztah. A na té vodě si, krom toho všeho okolo, svůj vztah vyjasňují.



Zmínil jste komedii století. Cítil jste u Špuntů na vodě nějakou inspiraci?
Určitě. Už po přečtení scénáře je ten motiv strašně silný a dobrý. Otcům je odepřena jejich tradiční věc, kdy mají čas jen pro sebe, bez bab a bez dětí. Ženy se naštvou a děti jim doslova vrazí, no a je zaděláno na problém. U nás se ale jede voda a úplně jiný příběh. Já bych byl rád, kdybychom se aspoň kousek přiblížili ke snímku S tebou mě baví svět, byli zábavní a diváky pobavili. Komedie je těžký žánr a já jsem přesvědčený, že ten základ, scénář Špuntů na vodě, je dobře napsaný. Tak snad jsme to nijak nepokazili.

Srovnání ale od diváků a asi i kritiků hrozí. Počítali jste s tím?
To jistě hrozí. V době, kdy se natáčel film S tebou mě baví svět, vznikaly skvělé komedie. Uměli jsme to nějak mnohem lépe. Dneska je to strašně těžké natočit dobrou komedii. Myslím, že takových po revoluci zase tolik nevzniklo. Ale já věřím, že ta naše by mohla patřit k těm povedenějším. Takže doufám, že když srovnání, tak v dobrém slova smyslu.

Fotogalerie

Je to trochu i váš návrat ke komediím? Právě z nich si vás hodně lidí pamatuje nejvíce...
Necítím, že se někam vracím. Beru to tak, že pokračuji dál v práci, která mě baví, i když jsem, pravda, měl větší pauzu s natáčením filmů. To bylo dané nabídkou a tím, že jsem nechtěl točit za každou cenu něco, o čem nejsem úplně přesvědčený.

Váš filmový tatínek Ondra je dobrodruh. Máte něco z té postavy také v sobě? Třeba i díky vašim dobrodružným cestám na motorce....
Ten můj dobrodruh je spíš sranda dobrodruh. Má velké plány, ale ve skutečnosti se mu toho podaří uskutečnit mnohem méně. Ale to ve filmu neuvidíme, protože snímek je pak o něčem jiném. A já mám taky dobrodružné sny, ale mám štěstí, že se mi je daří plnit. Cestuji si na motorce po celém světě. Mám k tomu od malička blízko. Na motorce jsem jezdil od devíti let, pak deset let závodně na minikárách. A v poslední době se k tomu dobrodružství vracím čím dál víc.

Už jste toho projel hodně. Vypravíte se v dohledné době zase někam?
Teď chystáme náš nový vlastní projekt, jednu velkou cestu. Měli bychom vyrazit příští rok v lednu na čtvrt roku. Jen ve třech, na motorkách a s kamerou, bez doprovodného auta. Chceme to celé udělat s Honzou Révaiem a Hynkem Bernardem na divoko a po našem. Všechno o naší cestě chceme představit během jara. Měl by z toho zase vzniknout dokument.

Loni se mluvilo o tom, že budete hrát hlavní roli v novém filmovém zpracování Švejka. Jak to s ním aktuálně vypadá?
Režisér Bohdan Sláma Švejka připravuje. Já jsem s tím filmem spojován proto, že Bohdan, když se ucházel o grant, tak aby přiblížil, jak o postavě Švejka přemýšlí, uvedl mě. Jako možného adepta na tu roli. Grant dostal, takže už na filmu pracuje a už jsme i absolvovali nějaké kamerové a herecké zkoušky. Já jsem ale Bohdanovi už na začátku před dvěma lety říkal, že bych to mohl hrát, jen když budu vědět jak. A já doposud nemám pocit, že bych věděl, jak na to. Takže je to celé v procesu, kdy se hledá nejen poloha, ale i ten nejvhodnější herec. Bohdan si musí dát tu práci a ještě hledat dál. Jestli nakonec budu Švejka hrát já, nebo někdo jiný, není podstatné. Bohdanova vize a scénář je jasný a za mě úžasný. My máme Švejka zaškatulkovaného jednak od Lady a pak také od pana Hrušínského. Ten film s Hrušínským je ale natočený s ohledem na dobu, ve které vznikal, tedy brzy po 2. světové válce. A protože války měli všichni dost, je tam zobrazena spíše jako taková srandovní kulisa. Kdežto v knize je válka opravdu drsná a konec knihy na mě působí až apokalypticky. Bohdan to chce natočit tak, jak to Jaroslav Hašek napsal. A to se týká i samotné postavy Švejka. Není důležité, jestli má Švejk břicho, důležitá je jeho hlava, jak myslí. Navíc, pokud se nemýlím, tak tam ani Hašek nepopisuje, jak Švejk vypadá. Vzhledem k tomu, v jaké době žijeme, tak je na spadnutí natočit nového Švejka. Zbortit zažité hranice a pohledy a nahlížet na to jinak. Ne náhodou znají Švejka všude na světě. Švejk je nadčasový a má nám určitě znovu co říct.

Takže by vás ta role lákala?
Samozřejmě. Je to úžasná postava a je mi ten humor blízký. Musí být velké dobrodružství se tím prodírat. Už jsem se takhle s Bohdanem párkrát prodíral. Zároveň se ale už trochu znám a musím si naložit jen to, co unesu. Pokud budu přesvědčený, že vím, jak na to a bude to tak cítit i Bohdan, tak se ostýchat nebudu.

Co se týče divadla, držíte si pozici na volné noze a berete jenom to, co se vám líbí?
Snažím se o to. Už jsem vyrostl z toho žít tou naší prací a jít z role do role. Jak se tak říká, obejdu se bez divadla. Chci se naučit život žít a mít na něj čas. Na svoji ženu, děti i na sebe, chci si dělat radosti. Takže jsem snad už v životní fázi, kdy jsem se konečně naučil rozumně pracovat tak, aby zbylo i na to život žít.

Kde vás tedy můžou diváci v divadlech vidět?
Aktuálně hrajeme úžasnou hru Už nikdy sám v Divadle Kalich a pak jsme s Bolkem Polívkou v jeho divadle po dvaceti letech oprášili Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Bolek to hraje už od školy a pak od roku 1989 s Činoherním klubem. My jsme to ve škole na JAMU hráli také jako absolventské představení. A pak po škole chvíli i s Bolkem. Teď jsme Burkeho po dvaceti letech zase obnovili. Bolek tedy má opět dvě verze. A ještě už od školy hrajeme představení Commedia dell’Arte, které jsme si nazkoušeli na prázdniny, protože herci mají dva měsíce prázdnin, tak abychom to bez divadla nějak přežili.



Komentáře

Hlavní zprávy

Na Čokoládovém festivalu ochutnáte i tu z Afriky

Letošní ročník se ponese v duchu oslav původu čokolády, a proto organizátoři...
vydáno 17. listopadu 2017  17:44

Oslaďte si sychravý podzim na Čokoládovém festivalu v Praze.  celý článek

Sloupek Julie Červené: Načasování

Julie Červená
vydáno 17. listopadu 2017  15:37

„Já bych do toho šla, to bude dobré.“ Tahle věta rozhodla.  celý článek

Noc divadel nabídne přes 500 událostí

Noc divadel v Brně
vydáno 17. listopadu 2017  12:55

Pátý ročník celorepublikové akce láká v sobotu na představení, setká ní s herci či noční prohlídky divadel.  celý článek

Kreslí mapy podle paměti, třeba zoo

Matěj Hošek je nyní hvězdou.
vydáno 17. listopadu 2017  11:38

Třináctiletý Matěj Hošek je autista, ale velmi nadaný. Jeho produkty jsou oblíbené.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám