Svíčky hoří za Ukrajinu po celé Praze. Památkáři ale radost nemají. Čeká je kontrola a úklid, v krajním případě také oprava uměleckých děl. Nejprve však zaměstnanci Galerie hlavního města Prahy (GHMP) musí vyčkat na správnou příležitost. Pokud k odstranění pietních předmětů dojde moc brzy, přijde vlna stížností z řad občanů.
Po demonstracích, výročích a podobných akcích zůstává v okolí památek množství svíček, vzkazů, polepů či květin. Do úklidu nastoupí nejprve Pražské služby, které většinu věcí na místě odstraní. „Naše činnosti se týkají pouze úklidu, odvozu a likvidace běžného odpadu. Záležitosti spojené s památkami, jako je odstranění vosku a graffiti, musí provádět výhradně firma s potřebnou certifikací. Do těchto činností proto vůbec nezasahujeme,“ uvádí mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
To, co odmítnou Pražské služby uklidit, musí odstranit vlastními silami Oddělení správy veřejné plastiky GHMP. Památkáře v takové situaci čeká obchůzka exteriéru s plastovými pytli, do kterých zbytky výzdoby sbírají.
„Největší problém představují svíčky. Velmi často od nich vzplanou přilehlé předměty, představují proto bezpečnostní riziko. To, co po nich zůstane, poškozuje památky a přidělává nám práci,“ přibližuje vedoucí tohoto oddělení Marie Foltýnová. Rozteklý vosk zatéká do spár, na porézním materiálu zanechává mastné skvrny, které se odstranit nedají.
„Svíčky obsahují barviva, oleje, benzeny a to vše narušuje konzervační prostředek, kterým je povrch památek ošetřen. Odstranění zbytků svíček a polepů zajišťují odborní restaurátoři, kteří pomocí parního čištění zbytky vosků a lepidel jemně odstraní,“ vysvětluje proces úklidu Foltýnová.
Kromě svíček dělají správcům památek starosti samolepky a nápisy spreji a fixami. „O graffiti na Karlově mostě jsme se dozvěděli z tisku. Nyní čekáme na příznivé počasí, abychom mohli památku uvést do pořádku,“ komentuje Foltýnová praxi.
Největší nápor zažívají památkáři a úklidové služby během státních svátků, významných dnů nebo výročí narození a úmrtí významných osobností, jakými byli Jan Palach, Milada Horáková či Václav Havel. Dlouhodobější akce jsou spíše výjimečností.
K hlavním pietním místům patří pomník svatého Václava na Václavském náměstí a pamětní deska 17. listopadu na Národní třídě. Dokud lidé dodržují bezpečnou vzdálenost od soch a neumisťují zapálené svíčky přímo na ně, následný úklid bývá výrazně lepší.
Ačkoli jsou výrazy solidarity podle Foltýnové zcela pochopitelné, preferovala by systémové řešení. „Ideální by bylo vytvořit pietní plochy přímo určené pro demonstrace a uctění památek mimo místa se sochami. Lidé by tam mohli klást květiny, svíčky a další předměty či lepit vzkazy bez starostí,“ dodává.
