Lidé se zbytky zraku nebo s jeho absolutní absencí mají v současnosti větší problémy s proměnami, které doprovázejí vyvíjející se situaci okolo nákazy koronavirem. „Kdo ale trochu pozorněji sleduje televizi nebo rádio, přece jenom v obraze je,“ říká Josef Kavan ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) městské části Brno-střed. „My se snažíme našim členům také předávat novinky prostřednictvím e-mailů a těm, kteří ho tolik nevyužívají, voláme,“ říká Kavan. Je podle něho dobré, že nevidomí, a to i ti mladší, mohou využívat telefonní linky pro seniory, kde si mohou objednat nejrůznější pomoc.
Podle zjištění deníku Metro si nevidomí v současnosti nejvíce pochvalují například právě dovoz potravin až do bytu. „Máme vlastní aplikace v mobilech, přes které se potraviny objednávají, ale některé on-line obchody na to napojené nejsou a v prvních dnech byly dost přetížené. Naštěstí se to rychle zlepšilo,“ uvádí pro deník Metro Kavan.
Problémem nejsou jenom informace. „Mám na starosti průvodcovskou službu pro nevidomé, kdy doprovázíme naše klienty například k lékaři nebo na úřady,“ říká Michala Merunková z organizace Tyfloservis, která pro osoby s postižením zraku zajišťuje rehabilitační služby. Navíc tito lidé nezvládnou administrativní úkony po internetu, protože úřady jsou zavřené.
Nevidomé také omezují nařízení na dodržování bezpečné dvoumetrové vzdálenosti. Jejich asistenti jsou totiž blíže než vládou nařízené dva metry. Když se o nevidomého stará rodina, je to výhoda. „Pak ho mohou na úřad nebo k lékaři doprovodit. Pokud je to jiná osoba, ta se musí náležitým způsobem chránit,“ řekl deníku Metro Rudolf Volejník, viceprezident SONS. Podle něj se organizace snaží svým členům, ale i nečlenům zajišťovat kromě nákupů také dodání ochranných roušek. „S tím se na nás lidé obracejí nejčastěji. Nevědí, kde je sehnat, nemohou si je sami ušít,“ zdůrazňuje Volejník. Roušky proto vyrábějí například ve svých rekvalifikačních a rehabilitačních centrech a pak je distribuují dalším.
Ačkoli omezení pohybu na veřejnosti přineslo nevidomým úlevu – vymizely nejrůznější překážky, jako jsou třeba předzahrádky restaurací – mají spíše více starostí. Právě podle takových bariér ve svém okolí se totiž za běžného provozu orientují. Také jim pomáhají běžné ruchy ulice. Ty nyní zmizely.
„Někdy stačí otevřená masna na obvyklém místě, podle pohybu lidí a zvuků z prodejny si člověk uvědomuje, kde přesně je,“ říká Josef Kavan z Brna. On sám disponuje zbytky zraku, ale jeho manželka, která je zcela nevidomá, se nyní na ulici cítí nezvykle, protože pohyb lidí na veřejnosti je minimální. „Říká mi, že má pocit, jako by ulice byly zcela prázdné, jako by byla úplně jinde, než to zná,“ dodává Kavan. Je proto obtížnější někoho poprosit třeba o převedení přes ulici nebo se jen na něco zeptat. „Ale ještě se nám nikdy nestalo, že bychom v případě nutnosti zůstali na ulici bez pomoci, jen je to nyní trochu složitější,“ říká Josef Kavan.
