Nesnášenlivost lepku neboli celiakie není zas tak vzácná nemoc – její výskyt v Česku se odhaduje na 0,5 procenta. Jde o chronické autoimunitní onemocnění tenkého střeva vyvolané nesnášenlivostí lepku, který je součástí bílkoviny obilnin.
„Onemocnění bylo dříve považované za vzácné, ale ukázalo se, že jeho výskyt je naopak poměrně častý. Může se objevit v jakémkoliv věku, v dospělosti nejčastěji po různé duševní nebo tělesné zátěži, operaci, u žen například po porodu. Odhaduje se, že jen v České republice je 90 procent nemocných, kteří o svém problému vůbec nevědí. U řady nemocných je celiakie zjištěna již v dětství, kdy mají většinou klasické příznaky střevních komplikací,“ uvádí lékař Petr Podroužek, který je zároveň odborným ředitelem EUC Laboratoří.
Mezi příznaky patří průjmy nebo zvracení, které doprovázejí únava, deprese, poruchy menstruace, neplodnost či potraty. Mohou se objevit kožní problémy, zvýšená náchylnost k infekcím či větší kazivost zubů. Na celiakii mohou upozornit také zvýšené jaterní testy či záněty štítné žlázy. U dětí se projevuje například malým vzrůstem vzhledem k věku, průjmy, podvýživou. Jen málokoho v takových případech ale napadne hledat problém právě v nesnášenlivosti lepku, a proto většina případů nebývá spolehlivě rozpoznána. To, zda touto nemocí trpíte, dokážou odhalit krevní testy.
„Pokud se nesnášenlivost lepku potvrdí, musí pacient dodržovat přísnou dietu a důsledně se vyhýbat potravinám vyrobeným z pšenice, žita, ječmene. Oves je možné konzumovat, pokud má výrobek atest čistoty. Onemocnění je bohužel doživotní, na druhou stranu se díky dietě v krátké době stav nemocného výrazně zlepší a ten se pak navrací do normálního života. Naopak nedodržování bezlepkové diety u nemocných může vést k velkým zdravotním komplikacím,“ vysvětluje Petr Podroužek.