metro.cz

Buďte i ve stáří aktivní, pohyb má dobrý vliv na psychiku

  9:39
I když jsou dnes lidé vitální i kolem 70. i 80. roku, a jak mnozí říkají, klidně by ještě chodili do práce a vydělávali peníze, je spousta těch, kteří se ještě před 60. narozeninami cítí vyčerpaní, unavení a nejraději by šli na do důchodu co nejdříve.
Plavání šetří pohybový aparát. | foto: Profimedia.czProfimedia.cz

„Senioři se dle mého názoru dělí na dvě skupiny. Jedni chtějí dále žít plnohodnotný aktivní život a druzí, kteří jsou deprivováni chronickými nemocemi, chtějí mít klid a čas tráví většinou doma u televize nebo četbou knih,“ říká primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice Český Těšín Barbora Zbránková.

Každopádně zhoršování kondice nás nemine. „Zhoršování kondice se objevuje v době, kdy se začne blížit šedesátka. Záleží na přístupu každého člověka. Obecně dochází k ochabování svalů, k řídnutí kostí, ale i ke snížení výkonnosti kardiovaskulárního aparátu,“ doplňuje Barbora Zbránková.

Kontakt nejen s lidmi

  • Udržování dobrých vztahů s rodinou a přáteli zlepšuje a prodlužuje život. Zároveň pomáhá překonávat stres, strach z nemoci a izolace. Také zvířata dodávají starším lidem pocit pohody.
  • Se zvyšujícím se věkem se zhoršuje i paměť. I proti tomu také existuje „lék“ – zajímat se o své okolí a aktivně s ním komunikovat, číst knihy, poslouchat hudbu, počítat sudoku, luštit křížovky, učit se nové věci, hrát šachy a bridž.

To, zda se potíže začnou výrazně zhoršovat s přibývajícími roky, je velmi individuální. Někteří lidé berou odchod do penze jako impulz k novým zážitkům – mají čas na své koníčky, mohou vyrážet na výlety, více se věnovat vnoučatům. Pasivněji založení lidé, kteří se zavřou doma, se po čase mohou začít cítit výrazně hůře.

„U pasivnějších osob třeba i ztráta pravidelných aktivit, jako je například každodenní chůze na autobus, může znamenat rychlé zhoršení kondice. Pak nedochází pouze ke změnám v pohybovém aparátu, ale také k nabývání na váze,“ varuje lékařka Zbránková.

Pokud tedy patříte mezi ty, kteří pohybu mnoho nedají, zkuste to změnit. Uleví se vám nejen na těle, ale i na duši. Nejde o to trhat rekordy a začít hned běhat kilometrové trasy. Tělo si samo řekne, co už je na ně moc.

„Každé tělo vysílá každému z nás signály, které nám řeknou, čeho jsme schopni. Pokud se někdo bez předchozího tréninku vydá na dlouhou túru, svaly a klouby mu to dají značně najevo. Proto bychom měli být ke svému tělu vnímaví a fyzické aktivity si přidávat postupně. Každý si musí zvážit, co ho baví, protože na pohyb dělaný s nechutí časem stejně zanevřeme. Pohyb by měl být spojen především s radostí,“ říká primářka.

Velmi vhodné je plavání, které ale nemusí každého bavit. Dále je to chůze ideálně na měkkých pěšinách, v lese nebo jízda na kole.

„Přes týden jsem v bytě ve městě, ale již ve čtvrtek odjíždíme se ženou na chalupu, kde jsou krásné terény na kolo. Ještě do loňska jsem každý den od dubna do října najezdil desítky kilometrů, ale loni jsem začal cítit, že už to není ono. Tak jsem si pořídil elektrokolo. A je to skvělé – opět denně vyrážím na několikahodinové trasy, a pokud je přede mnou prudší kopec, vypomůžu si elektromotorem,“ říká 73letý Vlastimil Slavík. V bytě ho to nebaví, chodí aspoň na procházky, každé ráno si zacvičí s činkami a večer si zašlape na rotopedu.

„Starší lidé by měli posilovat v malých cvičebních jednotkách, měli by volit menší zátěž a cvik opakovat vícekrát. Co se týká tělesných partií, je vhodné posílit trup a teprve pak končetiny,“ radí lékařka Zbránková.

Autor:
zpět na článek