Jsem vegetarián, slýcháme stále častěji. Přibývá lidí, kteří se rozhodli stravovat se jinak – rozhodli se nejíst maso nebo rovnou veškeré živočišné výrobky včetně vajec a mléka. Víte, jaký je rozdíl mezi vegetariánem, veganem či vitariánem?
Vegetariánství je vyřazení masa z jídelníčku. Někteří vegetariáni je nevyřazují úplně, vyhýbají se například jen konzumaci červených mas, ale drůbež a ryby jedí. Ti však často nejsou za právoplatné vegetariány považováni. K vegetariánskému stylu života může vést obyčejná nechuť k masu, ale také etické či náboženské přesvědčení, nesouhlas se zabíjením zvířat nebo snaha začít se stravovat zdravěji. „Výhodou vegetariánství je větší konzumace vlákniny a méně živočišných tuků. Je však třeba dát si pozor na dostatečný příjem bílkovin, minerálních prvků, jako je železo nebo zinek a také vitaminu D,“ říká Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně společnosti Naturhouse.
Vegani vyřazují ze stravy jak maso, tak všechny ostatní živočišné produkty. Nekonzumují tedy například vajíčka, mléčné produkty ani včelí med. Z velké míry již nejde jen o jídelníček, ale o celkový životní styl, který se spojuje také s bojem za práva zvířat, odmítání testování kosmetických produktů na zvířatech či kožešinového průmyslu. Vegani jedí zejména luštěniny, obiloviny, ořechy, semena, ovoce, zeleninu, houby a různé bylinky. „Veganská strava je zdravá díky velkému množství přijímaných rostlinných bílkovin, vitaminů a antioxidantů ze zeleniny. Tělu však může chybět například vitamin B12, který se nachází pouze v živočišné stravě, nebo minerály železo a vápník, které je pak potřeba přijímat v suplementech,“ varuje Věra Burešová.
Vitariáni konzumují pouze rostlinnou stravu, která ale ještě navíc neprošla teplotou vyšší než 42 °C. Takováto strava bývá také nazývána jako „raw food“ (z angličtiny – syrová strava). Vitariáni věří, že tepelná úprava potraviny znehodnocuje a zabíjí v nich důležité živiny a enzymy, které jsou pro lidské tělo důležité. Největší část jejich jídelníčku tvoří ovoce, zelenina, ořechy a semínka. „I zde je samozřejmě zásadní si dát velký pozor na stavbu jídelníčku, aby v něm nic důležitého nechybělo. Nevýhodou je také větší časová i finanční náročnost na přípravu pokrmů,“ doplňuje výživová poradkyně.
Změnit stravování není až tak těžké. Poradci na výživu varují před přílišnou konzumací živočišných tuků, proto vegetariánství může být zdravou alternativou. Není výjimkou, že člověk, který miloval steaky, pečený bůček nebo zabijačkové pochoutky, se třeba kolem 50. roku rozhodne, že maso začne omezovat, až ho ze stravy vytěsní úplně.
Důvodem může být to, že si uvědomí rizika takového stravování, které vede k rozvoji civilizačních chorob souvisejících s vysokým příjmem energie, nasycených tuků a jednoduchých cukrů. Jedná se o ischemickou chorobu srdeční a její komplikace, vysoký krevní tlak, cukrovku, žlučníkové obtíže či obezitu. Přestanete-li tedy jíst maso, především tučné, snížíte příjem energie, která je obsažená v živočišných tucích. Tím se vám sníží tělesná hmotnost, což jde ruku vruce se snížením krevního tlaku, s menším rizikem vzniku cukrovky i poruch metabolismu tuků.