Jsou to dva roky, co podnik s ročním obratem 300 milionů převzala druhá generace Koutných, syn Pavel a dcera Petra. Noví šéfové se nyní soustředí na evropské státní tendry a specialitu, kterou Češi začínají objevovat – obleky na míru. S oběma by se nad kávou dalo bavit hodiny. Sedíme v Prostějově v zasedačce, kolem nás stojí figuríny s přesně padnoucími obleky. Petra zapáleně mluví o trendu Made to measure, který tu provádějí s mistrovským umem.
„Je to šití obleků na míru, kompromis mezi bespoke oblekem, kdy krejčí šije oblek bez vzoru přímo na tělo zákazníka, a konfekčním oblekem, který je už hotový. V našem salonu tady v Prostějově, v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích a nově i Karlových Varech vám vezmou míry, vyberete si střih, zvolíte látku, podšívku, druh klopy, počet rozparků nebo třeba i barevné obšití knoflíkových dírek či monogram,“ vysvětluje.
Oblek pak přijde na vyzkoušení a vrací se zpět do Prostějova na dokončení. „Češi si na to teprve zvykají. Obleky na míru tvoří jen pět procent naší produkce obleků,“ říká Petra Koutná, která má ve firmě na starosti módní stránku. Textilu se ostatně věnovala už za studií. Prošla střední oděvní průmyslovkou a pak textilní fakultou Technické univerzity v Liberci. Vždy se chtěla věnovat módě a působit v podniku rodičů Pavla a Marcely Koutných, kteří ho založili v roce 1995 doslova na zelené louce v Prostějově.
Tady je složená celá rota
Pád giganta
|
Když procházíme dílnou firmy, je zase ve svém živlu dvaačtyřicetiletý Pavel. Všude klapají stroje, pára syčí z žehlírny, na štendrech visí nesčetně obleků a uniforem.
„Tohle je zrovna uniforma nejvyšších velitelů českých hasičů,“ ukazuje na kabáty. Výšivky se lesknou novotou. „Tohle je nepromokavá bunda městské policie, tamhle visí uniformy hudebníků Hradní stráže,“ ukazuje o kus dál. Ve skladu za obrovským strojem, který řeže látky podle přednastavených vzorů, pozná podle barev rolí látek, pro koho budou určeny. „Třeba tady je složena celá rota holandských ozbrojených sil,“ směje se. Vojáci z Holandska jsou velkou chloubou firmy. Různé typy uniforem pro ně šijí už devět let.
Naše filozofie? Kvalitní servis
„Loni jsme opět vyhráli tendr. Není to zrovna snadná záležitost. Splnit podmínky je docela fuška.“ Tak třeba: na některých musí být pozlacené knoflíky. Při šití nesmí zbýt moc odpadu. A když zbude, musí se dál zpracovat. Důraz je kladen na přírodní barviva podšívek. A také, aby látky byly vyrobeny z recyklovaných materiálů. Bundy do akce jsou samozřejmě s nepromokavou membránou a nehořlavé. „Koukněte tady na blůzu pro české odstřelovače. Má na sobě desítky různých kapes na patrony, tahle poutka slouží k zavěšení větviček stromů z lesa, kde se voják zrovna ukrývá,“ ukazuje Pavel na maskáčovou bundu.
Severské armády zase chtějí, aby jejich uniformy vydržely kruté mrazy. Výrobek pak klidně testují i dva roky. I on se rozhodl pro rodinnou firmu ihned po vystudování VŠE v Praze. Teoretické znalosti okamžitě zavedl do praxe – jeho umem je získávat na svou stranu veřejné zakázky. Vedle toho má na starosti obchod a řízení podniku. „Otec se vždycky hlásil k prvorepublikovému odkazu značek Rolný a Nehera, naše filozofie je tedy kvalita materiálu, zpracování i servisu, který zákazník dostává. Jasně, některé asijské značky jsou levnější, ale nám to za tu cenu stojí,“ říká Pavel Koutný a připomíná, že je stále těžší sehnat kvalitní švadleny. „Mnoho lidí po pádu zdejšího Oděvního podniku opustilo branži a už se nechce vrátit,“ posteskne si. Řídit oděvní firmu, která patří mezi nejvýznamnější v Česku, dá dost práce – musíte být stále ve střehu. „Jakmile zaspíte, tak máte smůlu. Stále sledujeme módní trendy, ale i vypsané zakázky pro různé armády či státní i soukromé organizace,“ říká Petra. Když zakázka neodpovídá zadání, může se zpět vrátit třeba celý kamion oděvů. „A to jde jen o kapsu posunutou o jeden centimetr na jedné uniformě. Dokumentace může mít až tři stovky stran. Jen popis knoflíku zabírá šest řádků,“ směje se.