metro.cz

Test Hondy Civic: Otokomae! To auto se nebojí

  13:57
První setkání s novým D civikem proběhlo podobně jako u předchozích generací – nejdříve se leknete té kosmické lodi, která na vás blikne obrovským světlem, zavrtí spojlerem rozdělujícím okno na ladném zadku, ale stále není vaše. To až nastartujete a vykroužíte první zatáčku. Tak dobře odladěný podvozek jsme v hatchbacku dlouho nezažili.

Další 3 fotografie v galerii
Pro dosažení čisté účelnosti se prý jeho konstruktéři drželi hesla „otokomae“. To vyjadřuje pocit půvabu a elegance a zároveň vnitřní krásy. | foto: Petr Holeček, Metro.cz

Design je ta hlavní věc, o které se v souvislosti s modelem Honda Civic diskutuje. Rozděluje lidi na dva tábory, jedni v něm vidí ufo, druzí děkují Japoncům, že jsou napřed a stále vyrábějí odvážná auta. Protože jinak bychom museli jezdit v modelech, které se začínají podobat jeden druhému.

Desátá generace civiku proto jede ve stopách předchozích dvou generací – a nabízí netradiční pohled na přibližovadlo, které ne každému sedne. Jenže nám sedlo. A jak! Půvab a elegance Civic je pro Hondu něco jako nejmilejší dítě – představuje nejdelší globální program vývoje jednoho modelu v historii společnosti. První generace byla představena v roce 1972, přičemž od té doby se tohoto modelu vyrobily miliony. Ani znalec nedokáže jednoduše rozeznat všechny ty generace od sebe.

Ta nejnovější je signifikantní dost – podle hlavního inženýra Mitsuru Kariyi bylo zapotřebí nové myšlení a nové přístupy k tvaru karoserie, aerodynamice a konstrukci podvozku. Pro dosažení čisté účelnosti se prý jeho konstruktéři drželi hesla „otokomae“. To vyjadřuje pocit půvabu a elegance a zároveň vnitřní krásy. Civic se skutečně elegance a krásy nevzdal, sice ubral na praktičnosti, ale zase přidal na slušném chování. Nejvíce je radost z jízdy znát na podvozku, který je komforní a sportovní zároveň.

Magie je fuč!

■ A ta praktičnost, které ubylo? Objem zavazadlového prostoru (478 litrů) zůstává jedním z největších v dané třídě, to všechna čest. I vnitřní prostor pro posádku se zvětšil. Líbila se nám i netradiční krycí roleta navíjející se příčně – díky ní nemusíte celý blok vždy vyndat, když chcete naložit něco velkého. Jenže...

■ Honda bohužel opustila svůj projekt Magic Seats, kdy šlo důmyslným sklopením zadních sedadel udělat z civiku náklaďák. A za to ji mnoho fanoušků milovalo. Budiž náplastí velká panoramatická sklopná a posuvná střecha, která je k dispozici u modelů vyšších tříd. Vítr ve vlasech je často mnohem důležitější než kredenc odvezený na chalupu.

■ Zajímavostí je, že auto se méně kroutí v zatáčkách, karoserie je totiž velmi tuhá díky vysokopevnostním materiálům. A také byla vyrobena netradičním způsobem – nejprve v britském závodě sestavili kompletní vnitřní rám, poté vnější rám a nakonec spoje. Tento postup se odlišuje od tradičního postupu, při kterém se nejdříve montuje vnější rám, poté vnitřní rám a teprve pak spoje.

Auto skvěle drží v zatáčce, a to přitom nemusíte ze své holky vytřást duši (od toho je tu model Civic Type-R, který bude mít 320 koní a přijde v roce 2018).

Sportem ku prospěchu

Nový civic je agresivnější – širší, delší a nižší než jeho předchůdci. A krátké přesahy naznačují vysokou úroveň aerodynamiky. Ostrá a agresivní maska, výrazné podběhy kol a vymodelované přední a zadní otvory pro vstup vzduchu zase demonstrují důraz na sport.

Hlavní změnou oproti deváté generaci vozu je totiž nižší poloha sezení až o 3,5 cm, která přináší pocit lepšího propojení s autem. Další novinkou, díky které je tento civic tím nejsportovnějším civikem všech dob, je nové víceprvkové zadní zavěšení kol a nový tuhý pomocný rám zajišťující zvýšenou stabilitu řízení při vysokých rychlostech. Historicky poprvé Honda použila vpředu a vzadu silentbloková pouzdra plněná hydraulickou kapalinou, která při jízdě izolují a omezují vibrace podvozku.

Vytoč mě!

S novým ufounem mají premiéru dva nové benzinové motory VTEC TURBO, které na evropský trh přišly ve dvou verzích – 1.0 (95 kW) a 1.5 (134 kW). K testu jsme si vypůjčili ten silnější spojený se šestistupňovým manuálem.

Jaké překvapení, když jsme zjistili, jak rád se agregát s přímým vstřikováním, kompaktním jednospirálovým turbodmychadlem a duálním variabilním časováním ventilů nechá vytáčet.

Sice umí zatáhnout už odspodu, ale vrchol jeho síly se nachází až nad pěti tisíci otáčkami. Má podstatně větší výkon a točivý moment než 1,8litrový motor VTEC předchozího modelu.

Auto je parádně odhlučněné a dobře pracuje i zmíněný manuál, který byl rovněž vyvinut nově – převodovka je uložena ve vylepšeném rámu a má i modernější třecí kroužek.

Sportovní naturel navíc neudělá vítr v peněžence – průměrná spotřeba byla při zkoušce limitů auta na nějakých 8, 9 litrech, přičemž klidnou jízdou se lze jistě dostat i k sedmi litrům.

Cena startuje na 470 tisících korun za tříválcový litrový benzin. Je to více než základní hatchbacky konkurence, ale duše něco stojí.

Autor: Petr Holeček Metro.cz
zpět na článek