Ta krajina má tolik jmen, že by se jí na vizitku nevešly. Údolí mezi městy Bruneck a Sillian, kousek za hranicemi s Rakouskem, je oficiálně Itálie. Jenže všichni tu žijí v Jižním Tyrolsku, přičemž to jsou také Dolomity. A on je to vlastně region Pusteral, tedy údolí Val Pusteria.
Úředně provincie Bolzano. A historicky Tridentsko-Horní Adiže. Ale je jedno, jak tomu tady budete říkat. Horská krajina dosažitelná autem z Prahy za sedm a půl hodiny po dálnici přes Mnichov a Kufstein je známá zejména lyžařům, v zimě se tu otevírá hromada dolomitských středisek. Jenže i v létě tu umí hory turistům naložit do hlavy parádní zážitky.
Ahoj, alpako!
V Jižním Tyrolsku si váží dětí a přizpůsobují jim vše, co tu lze prožít. Nestane se, že by vás vyhodili z horské boudy, protože vaši miláčkové moc řvou. Naopak se na ně panímáma usměje a dá jim pirožek. A tak je to se vším. V půjčovně kol mají i odrážedla. Každé menu má dětskou variantu domácích těstovin s rajčatovou omáčkou nebo omelety. A na každém rohu jsou dětská hřiště. Jedno z nekrásnějších jsme však viděli na farmě Reierhof ve vesničce St. Magdalena v údolí Gsieser Tal.
Najdete tu zoo, kde za vstupné v řádech pár eur můžete vidět a hladit sto druhů zvířat. Většinou ta, která mají něco společného se severem Itálie. Děti ale okouzlí i roztomilá alpaka a vyděsí několik bizonů, kteří jako by vypadli z trička hardrockové kapely Motörhead. Rozverní kluci mohou jezdit po areálu na tříkolkách, holky zase vlézt do výběhu ke králíčkům a prožít tam několik hodin štěstí. Uprostřed malého parku je jezírko s vorem, který pobaví každou generaci. Do reality vás vrátí až zapadající slunce, jež přinese ochlazení. I tak idylické místo totiž leží ve výšce 1400 metrů nad mořem a okolní masivy skal nedávají zapomenout, že jste vlastně v drsných horách.
Nohy ochlaďte v jezeru
Lanovky zahákly lana na většinu zdejších vrcholů a za několik eur vás vytáhnou do ideální výšky pro horský trek. Například pro rodiny s dětmi je výborná varianta nechat se vyvézt lanovkou ze Sextenu na stanici Monte Elmo, kde začíná stezka Olperls Bergwelt – asi dvoukilometrový okruh, který můžete projít naboso, přičemž stezka střídá různé povrchy. Jednou jdete po kamenech, pak po kůře, kmenech, pilinách, a dokonce bahnem. Na závěr zchladíte nohy v kádi a můžete si dát místní pivo Pustertaler Freiheit.
A když potřebujete zchladit tělo celé, zkuste to v některém ze zdejších jezer. Například Pragser Wildsee je úchvatné. Na pláži se budete cítit jako u moře, přičemž k místnímu koloritu patří půjčit si loďku a fotit selfíčka. Když ale nebudete koukat jen do mobilů, můžete podle legendy spatřit starou slepou královnu, která na jezeře hledá stříbrnou trumpetu ztracenou kdesi hluboko na dně. A zvedněte také hlavu k monumentálnímu hotelu na břehu. Na konci druhé světové války to byl koncentrační tábor pro VIP zajatce, které tu jednotky SS měly jako rukojmí.
Knedlíky paní domácí
Ještě než se pustíme do knedlíků– spolek s červeným kohoutem v logu sdružuje farmáře, kteří vedle tvrdé obživy na poli, v sadu či ve stáji chtějí přivítat i turisty ve svých apartmánech. Roter Hahn má nyní v nabídce více než 1600 farem, které se různě specializují. Můžete s dětmi na farmu, kde prožijete dovolenou mezi zvířaty, a pokud si chcete užít bez nich, jeďte na vinnou farmu. Existují ale i koňské nebo wellness-farmy. A dokonce i ty pro alergiky, ekology nebo handicapované. „Loni přijelo do Jižního Tyrolska celkem 6 900 000 turistů, přičemž dovolenou u nás zvolilo 413 tisíc z nich,“ říká Kevin Huck ze sdružení Roter Hahn.
Milým příkladem, jak může zemědělství jít ruku v ruce s hoteliérstvím, je farma Huberhof Marianny a Franze Josefa Kiebacherových v kopci nad Vierschachem. Zatímco se věčně usměvavý farmář stará o tucet krav, aby každý den měly vše ke zdravé produkci mléka, jeho žena létá kolem hostů čtyř apartmánů. „Samozřejmě že je to pro nás důležitý přivýdělek. Přivést hosty na farmy byl skvělý nápad. Hodně farem kvůli tomu nezaniklo,“ říká milá žena, která přispívá do rodinné kasy ještě jedním způsobem. Velmi ráda peče. A její plněné taštičky s meruňkami nebo křupavé pirohy s mákem voní každý večer celou farmou. Vůně nás také přilákala až do jejího království, kde nás ihned zapřáhla. Rázem jsme měli oblečené zástěry a v rukou ostré nože. Z patnácti housek, mouky, vody, vajec, bylinek, nakrájeného špeku a salámu jsme vytvořili asi třicítku knedlíků, které jsme pak společnými silami zdolali při otevřené lahvi červeného. Buď jen tak – se zelným salátem, nebo namočené ve vývaru, ve kterém se deset minut povalovaly.
Špek dostanete, kolu ne
Pusteral, to je také jihotyrolská gastronomie, která má mnoho vlivů z rakouské kuchyně, ale přitom si zachovává italskou lehkost. Až se spustíte lanovkou ze stezky pro bosé nohy do Sextenu, navštivte Kinigerhof farmáře Paula Stabingera. V nadmořské výšce 1399 metrů si tu můžete vychutnat při pohledu na jednu z nejznámějších skalních věží s názvem Sextenské sluneční hodiny uzené maso: špek z různých částí vepřového, uzené hovězí, klobásky Kaminwurzen, selský salám a vařený špek. Samozřejmostí jsou špenátem nebo sýrem plněné ravioly, knedlíčková polévka a hovězí guláš. A nezapomeňte na trhanec Kaiserschmarrn! Děti si mohou dát bezovou šťávu nebo šťávu z černého i červeného rybízu. Kolu zde nedostanete, stejně ani jiné výrobky ze supermarketu. I tento podnik patří do sítě farem Roter Hahn, které zároveň nabízejí jídlo. Třetina produktů přitom musí být přímo z farmy, zbytek od ostatních farmářů v Jižním Tyrolsku.