Alergie nehrozí jen v létě. Roztoči a plísně vadí i v zimě

Roztoči

Mikroskopičtí členovci žijící i v domácím prachu jsou nejčastějším celoročním alergenem. Lidé nebývají alergičtí na samotné roztoče, ale na jejich výkaly šířící se vzduchem. Vyskytují se v interiéru, nejčastěji v posteli, v péřových dekách nebo v matracích. Především lůžkoviny z peří jsou pro ně nejvhodnější a nejobtížněji se z nich roztoči a jejich zbytky dostanou.

Roztoči se ale objevují i jinde než v posteli. Především tam, kde se usazuje prach, například v koberci. I když jsou v interiéru přirozeně po celý rok, v topném období obvykle dráždí sliznice mnohem více než jindy. Roztoči vyvolávají vleklou rýmu se zhoršenou průchodností nosu s maximem potíží po ránu, kterou si mnozí pacienti s alergií vůbec nespojují. Pokud ji neléčí, vystavují se riziku, že rýma přejde v alergický zánět průdušek, což je předstupeň rozvoje astmatu.

Opatření, která můžete udělat sami, je často převlékat postele, ložní prádlo prát na více než 60 stupňů, péřové peřiny vyměnit za duté vlákno, pravidelně uklízet, utírat prach namokro a často vysávat.

Plísně

Podzim je také kritickým obdobím pro alergiky na plísně. Ty se sice vyskytují celoročně, ale na podzim se jim ve vlhčím počasí daří nejlépe. Venku jsou plné plísní například tlející kopy spadaného listí. Skrývají se však také ve starších domech a v chalupách, protože se na podzim začíná topit a méně větrat. Nejvíce ohroženy jsou koupelny a kuchyně, kde se drží vlhkost. Plísně se častěji objevují v místnostech, kde jsou stěny vytapetované nebo obložené, než v těch vymalovaných. Zamezte jejich rozmnožení pravidelným nárazovým větráním, vynášením odpadu a zbytků potravin.

Potraviny

Člověk může být alergický na všechno kromě čisté pramenité vody. Nemůžete jíst oříšky, ryby nebo mořské plody, vybrané ovoce a zeleninu, vejce či pít mléko? Tyto potraviny vyvolávají alergické reakce nejčastěji. Alergie na některou potravinu se objevuje nejčastěji u dětí do šesti let. Může se ale vyvinout i později, v dospělosti. Typickými projevy bývají nadýmání, nechutenství, bolesti břicha, průjmy, kopřivka, otoky, ekzémy, chronická rýma, kašel nebo časté záněty průdušek.

Jak s alergií bojovat Podívejte se na pár tipů. Nejúčinnější opatření je vyhnout se alergenu. To znamená, pokud dítě nesnáší kravské mléko, nedávat mu ho. V jeho přítomnosti ani nekouřit a nestříkat žádné spreje. Sliznice alergiků je výrazně citlivější než u zdravých lidí a vlivem alergického zánětu vykazuje i takzvanou slizniční hyperreaktivitu, která je snadno provokována dráždivými podněty z vnějšího prostředí. Mezi taková dráždidla patří hlavně cigaretový kouř, exhalace spalovacích motorů, ale i větší koncentrace prachu. Dalším krokem je farmakologická léčba, která z velké části dokáže tlumit, až úplně potlačit projevy alergického zánětu, nikoli ho však vyléčit. U některých typů alergií je možná také takzvaná alergenová imunoterapie vakcínami trvající měsíce až roky, jejímž výsledkem je dlouhodobé potlačení alergické imunitní reakce s následnou minimální či žádnou potřebou brát léky.