„Táto, máme hlad,“ ozve se posádka. Už mi v hlavě naskakují varianty: benzinka, fastfood, kde mám ksakru ty sušenky? Při pohledu do zpětného zrcátka se na mě zubí dvě hladové tlamičky. Sedí uprostřed něčeho, co vypadá jako... Obývák! Vracím se do reality. Vždyť já přece řídím něco, co je velké jako náklaďák. A mám vlastní kuchyň! Takže blinkr na odpočívadlo, otevřít přívod plynu, zapálit hořák a na pánvičce rozehřát máslo. Míchaná vajíčka jsou za pět minut. Chcete ještě uvařit čaj? A dojděte si na záchod. A spláchněte.
Jet na dovolenou obytným autem má (doufám, že popsatelné) kouzlo. Když se vám totiž někde líbí, prostě tam zaparkujete, sundáte z nosiče kola a jedete se podívat kolem. Nebo vyndáte z obřího nákladního prostoru gril a hodíte na něj dvě krkovice. Rozložíte stoleček, židličky, vyrolujete markýzu a máte terasu jako na chatě. Když vás ta chata omrzí, prásknete bičem a ujedete jinam. A rozložíte si ji jinde.
Napojte mě a připojte mě
Naše auto se jmenovalo David
|
Jenže všechno něco stojí. Také patříte mezi ty, kteří si myslí, že na dovolené s obytným autem nebo přívěsem ušetří? Může to tak sice vypadat, ale tenhle typ dovolené patří spíše k těm dražším. Přitom je to paradox – vezete si všechno na zádech jako šnek, jídlo v lednici, kuchyni s jídelním stolem a malým gaučem, postele i s peřinami, toaletu, sprchu i garáž na kola nebo motorku. Třebaže obytňák můžete píchnout kdekoli a přespat, často potřebujete (v našem případě) 7,1 metru dlouhé a 2,8 metru vysoké auto zaparkovat na místě, kde bude k dispozici přívod kvalitní vody k doplnění nádrže a elektrická zásuvka, to když chcete dobít záložní baterii a připojit nějaké spotřebiče.
Tyto služby něco stojí, samozřejmě i místo v kempu, kde vám je nabídnou a kde se vedle auta platí i za hlavu. Budete se divit, ale docela dost kempů funguje celoročně, a to i na horách. Stačí sledovat internetová fóra karavanistů a umět číst v mapách.
Luxusní hotel na cestách
Kemp vás přijde na dvě až pět stovek za noc. Samotný obytný vůz, který vidíte na fotkách, pak jako nový stojí až 1,8 milionu korun. Rok od roku jeho cena klesá, ale pokud se k němu majitel choval slušně a dostatečně zíral do parkovací kamery, tak nijak výrazně. Variantou je půjčit si ho, jako jsme to udělali my. Zaplatíte servisní poplatek ve výši několika stovek a složíte třicet tisíc zálohy. V létě se denní taxa pohybuje kolem 4000 korun, s klesajícími teplotami klesá i cena půjčovného, v říjnu si jej půjčíte třeba už jen za 2500 korun. Když ceny vynásobíte sedmi dny, přijde vás to nastejno jako v lepším penzionu. „Úplně nejlevnější druh dovolené to opravdu není,“ potvrzuje Tomáš Tesař, který koordinuje zápůjčky obytňáků v Autocentru Barth v Pardubicích. „Po této dovolené ovšem máte spoustu zážitků, které jinak nemáte šanci nasbírat. Nejste odkázaní na jeden hotel, kam se musíte vždy vrátit. U dovolené s obytným autem můžete být každý den někde jinde, a to klidně i v jiném státu,“ říká. Při vracení aut se vždy klientů ptá, jak bylo. „Sedmdesát procent mi odpoví: Krásně, ale nestihli jsme vše. Tudíž příště pokračujeme. Kdo jednou okusí, už nechce jinak,“ říká potěšeně.
Jaké máte možnosti
Pokud byste tedy zatoužili po cestě s vlastním domečkem, máte pár možností. Půjčovny nabízejí několik typů aut a příslušenství. Nejzákladnější je střešní stan, který si namontujete na zahrádku vlastního auta. Musíte však propočítat dovolené zatížení střechy. Pak můžete mít malý obytný vůz s vyklápěcím stanem typu Volkswagen California.
A když už chcete opravdu pohodlí, půjčíte si obytný vůz. Buď polointegrovaný – to znamená, že výrobce namontoval nástavbu na podvozek za kabinu běžné dodávky. Ta pak může mít alkovnu, tedy dvě lůžka v jakési bouli nad kabinou řidiče. Zadní palanda se sklápí až do nákladního prostoru, což je někdy limitující. Nemůžete tam například přes noc nechat kola. Auto je však o půl metru kratší (ale také o něco vyšší) než druhý typ polointegrovaného auta, jaké vidíte na fotkách. To nemá spaní nad kabinou, ale elektricky sklápěcí dvojlůžko, které večer spustíte uprostřed vozu nad jídelním stolem. Dvě zadní postele zůstávají na místě bez újmy místa v garáži, přičemž můžete ještě rozložit sedadla a vytvořit postel pro další dva. Posledním typem je integrovaný vůz a ten vypadá jako autobus. Není přitom nijak delší a uvnitř je díky propojené kabině opravdu mnoho místa. A pak jsou tu obytné přívěsy za auto. Jejich druhů je nepočítaně.
„Mimo červenec a srpen máme spoustu víkendových pronájmů. Klienti vyrážejí převážně po Česku, ale i do Rakouska a Německa. Jezdí na beerfesty i vinobraní, na festivaly i koncerty. Berou auto na rozlučku se svobodou nebo na líbánky. V létě je průměrná doba zápůjčky 14 dní a jako cíl Itálie, Francie, Chorvatsko, přičemž letos kralovalo Norsko. Rekordmanem je pán, který měl zápůjčku na 36 dní v kuse,“ říká Tesař, který je v Autocentru Barth zaměstnaný už přes devět let a funguje jako chodící návod k obsluze obytňáků. Na telefonu je téměř neustále a dokáže s úsměvem poradit se všemi problémy.
Na nic nezapomenout
Může trvat až hodinu a půl, než s autem z půjčovny odjedete. Jedna věc je podepsání smlouvy, kde se zavazujete k placení 10% spoluúčasti (minimálně 10 tisíc korun) při nehodě nebo poškození auta, mnohem záživnější je však „nalejvárna“ ohledně obsluhy. Auto má dvě 120litrové nádrže, jednu na čistou vodu, druhou na odpadní, také dvě plynové bomby, které pohánějí tři plotýnky vařiče, topení, bojler nebo lednici. Ta pak umí fungovat i na elektřinu, pokud je na ni auto připojeno, nebo na baterii, která se opět nabíjí ze sítě nebo i při jízdě. Věcí, co si musí řidič pamatovat, je docela dost. Když zvedá kotvy z kempu, nesmí například zapomenout zatáhnout stabilizační nohy nebo zavřít všechna boční a střešní okna. Chemická toaleta se musí pravidelně vylévat do kanalizace, stejně jako odpadní voda. „Občas s klienty konzultuji něco, co zapomněli u výkladu, ale častěji řeším provozní problémy jako uražená zpětná zrcátka. Na to jsou specialisté hlavně v Itálii, kde se tamní řidiči bezohledně řítí silničkami. Vyměňujeme je tak často, že je už držíme i skladem. Časté jsou odřené nárazníky. Některá vozidla mají přes sedm metrů a tam se s tím musí počítat. Jinak oděrky od větví jsou standardem,“ doplňuje Tesař a přidává vtipnou historku: „Jeden klient, který si od nás půjčil obytnou kalifornii, projížděl horami v Itálii. Konal se tam ale cyklistický závod. Díky našemu poměrně sportovnímu polepu karoserie si ho pořadatelé spletli s doprovodným vozidlem a vpustili ho do koridoru závodu. I když se bránil, že k závodu nepatří, české nápisy si nikdo nepřeložil. Musel tedy závod projet celý, jelikož přes hrazení a davy lidí se z něj neměl kudy dřív dostat,“ směje se Tesař.
Jak je to s řidičákem?
|