„Nenasycené mastné kyseliny omega-3 patří mezi látky, které náš organismus potřebuje, ale neumí si je sám vyrobit, proto je musíme přijímat v potravě. Jsou také důležité pro správný fyzický i duševní vývoj dětí. Vysoké množství omega-3 se nachází v oleji z ryb, které žijí v chladných severských mořích, “ říká imunoložka MUDr. Helena Posová, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlova a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Ryby z chladných moří nebo ty, co sem alespoň část roku migrují, mají tučné maso, zatímco tak zvané bílé ryby mají tučná pouze játra. Proto jsou z tresky pro potřebu získávání omega-3 kyselin využívána pouze játra, nikoli maso, jako je tomu například u lososů,“ dodává Posová.
To, že jsou ryby zdravé, věděli už naši předci. „Ryby byly spolu s obilím základem jídelníčku už ve starém Řecku, protože jejich maso bylo nejlevnější a nejsnadněji přístupné. Jejich obliba nebyla ale pouze u přímořských národů. Staří Slované ryby udili, solili a sušili. O rozdělování rybího masa se píše již v Kosmově kronice. Rybí maso mělo tu výhodu, že se vlastně nepovažovalo za maso, a bylo tak zdrojem živočišných bílkovin v době půstu,“ přibližuje lékařka.
Rybí maso je bohaté na minerály a vitamíny skupiny B a také vitamíny rozpustné v tucích A a D. Příznivé účinky rybího tuku na nižší nemocnost byly odpozorovány v Anglii již v 17. století a koncem 18. století se v Manchesteru začal postupně vyrábět rybí olej, a to konkrétně z tresčích jater. Užívání rybího tuku u malých dětí je důležité hlavně tam, kde je v potravě nedostatek omega-3 kyselin v potravě, a proto se ho během 2. světové války snažil tehdejší papež Pius XI. zajistit chudým dětem. Rybí tuk je pro děti důležitý pro správný vývoj nervové soustavy a sítnice a také snižuje zánět v těle, což je důležité v době nemoci.
„Asi nejlepším důkazem důležitosti omega-3 kyselin pro vývoj dítěte je jejich přítomnost v mateřském mléce. Jejich množství je ale závislé na příjmu z potravy nastávající nebo kojící maminky,“ doplňuje Posová. Konzumace omega-3 nejen v rybách, ale třeba i ve vlašských ořeších snižuje riziko infarktu myokardu, zároveň stabilizují srdeční svalovinu a snižují riziko tepové nepravidelnosti.