metro.cz

Stres nakonec „sejme“ všechny

  5:55
Nervy na pochodu. Nejčastější manažerské selhání, které oslabí psychické zdraví lidí.
Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stres v práci zažívá prakticky každý. Někdo se rozklepe, když na něj nadřízený zvýší hlas, jiný znervózní až ve chvíli, kdy mu na stole přistane hrozba výpovědí. Stresory na pracovišti jsou do jisté míry přirozené a nelze se jim zcela vyhnout. Problém ale nastává v okamžiku, kdy šéfové neumí vědomě ovlivňovat míru stresu.

„Nejčastěji chybují manažeři, kteří mají čistě technický přístup k lidem a při zadávání úkolů nezohledňují jejich psychickou kapacitu a rozdílnou schopnost snášet zátěž. Nevědomky tak podrývají pracovní výkon svého týmu,“ upozorňuje Petr Kaňka z Bureau Veritas, lektor a odborník na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

„Velmi častou chybou je, že šéfům chybí dostatečné dovednosti k řešení různých forem a původců stresu. Ukázkovým příkladem jsou konflikty na pracovišti mezi jednotlivými členy týmu, kdy manažer zaleze do ulity namísto aktivního řešení situace. Konflikty na pracovišti naproti tomu potřebují jasné stanovisko šéfa, ať už bude při sporu jednat z pozice soudce, nebo rozhodce, který bude řídit prezentaci postojů a argumentů znesvářených stran. Další hodně časté manažerské selhání je neustále se stupňující tlak na výkon, zahlcení zaměstnanců problémy, nekončícími změnami, kdy lidé ztrácejí vizi, že to ještě někdy bude lepší,“ vypočítává Petr Kaňka.

Nezdravou míru stresu na pracovišti někdy pomohou odhalit neobvyklé a paradoxní situace, jak ukazuje příklad z praxe, který Petr Kaňka uvádí na školeních Bureau Veritas k psychologii a bezpečnosti práce.

Vedení jisté společnosti pořádalo Den zdraví, v rámci kterého mohli zaměstnanci darovat krev v mobilní odběrové jednotce. Po několika hodinách přišel překvapený lékař za vedením firmy s otázkou na nečekané výsledky. „Ukázalo se, že 40 procent zaměstnanců do čtyřiceti let věku nemohlo přijít k odběru, protože užívali psychofarmaka pro psychické obtíže, úzkosti a nesnesitelnou míru stresu, tedy léky vylučující dárcovství,“ uvádí odborník na psychologii práce.

Firmy proto stále častěji zavádějí pro lidi protistresové programy a spolupracují s psychology.

Psycholog u pohovoru

  • Nejen HR pracovníky a manažery, ale v poslední době stále častěji také psychology můžete potkat i na pracovním pohovoru. Může se tak stát, že místo otázek týkajících se budoucího zaměstnání, pracovních zkušeností a schopností se budete při pohovoru bavit o cestování, sportu nebo domácích mazlíčcích. Psychology si k pohovorům zvou například startupy, pro které jsou hodnoty uchazeče jedním z důležitých kritérií, ale také velké nadnárodní firmy, které si chtějí své budoucí zaměstnance důkladně prověřit nebo nabídnou pomoc psychologa jako benefit. 
  • S psychology firmy nespolupracují zdaleka jen při pohovorech. Naopak těžištěm práce psychologů – ať už interních, nebo externích – je dlouhodobá práce se zaměstnanci i vedením firmy. „Variant spolupráce je celá řada a přizpůsobuje se firemní kultuře i různým situacím. Při náborech pomáháme s výběrem zaměstnanců pomocí psychodiagnostických metod, jindy pracujeme na rozvoji zaměstnanců i vedení. Neobvyklé není ani rozpoznávání talentů a jejich příprava pro manažerské pozice. Obracejí se na nás i firmy v situacích, kdy něco nefunguje – dochází ke zvýšené fluktuaci, nespokojenosti a demotivaci zaměstnanců, případně konfliktům v týmech,“ uvádí Petra Mašková ze vzdělávací společnosti MgC Group.
Autor: Petr Holeček Metro.cz
zpět na článek