Tuning je podle jedné z definic proces, v jehož rámci vynakládají jedinci obdaření množstvím volného času značné časové i materiální investice na to, aby učinili svá auta horšími. To ale mluvíme o případech, kdy nadšenec na svou oktávku namontuje nehezké zadní křídlo, které se utrhne na dálnici už v osmdesátce. Teď stojíme v dealerství motorek Harley-Davidson na pražských Malvazinkách a nestačíme zírat. Přestavby, které tu občas udělají, jsou umělecká díla vonící benzinem.
Bitva králů
Nastavit Tlustého Boba tak, aby vypadal dobře na fotce, je docela fuška. Abyste rozuměli – řeč je o modelu Fat Bob, kvůli kterému jsme přijeli.
„Pokud tu mašinu chcete otočit na třech metrech čtverečních, dost se u šíbování zapotíte, váží totiž tři sta kilo,“ směje se mechanik Bohuslav Menzl, který si u toho nezapomene zapálit a jemuž tady nikdo neřekne jinak než Bohouš. Stroj, který si v původním stavu můžete pořídit za 450 tisíc korun, si vzal na dva měsíce do parády. Vznikla věc, která jako by vypadla z náklaďáku americké armády, když projížděla Českem. Dealerství z Malvazinek se totiž každý rok zapojuje do soutěže přestaveb Battle of the Kings. V roce 2015 ji dokonce vyhráli s modelem Street 750. „To byl tenkrát ohromný úspěch. Porota ocenila i skvělé řemeslné zpracování. I díky tady Bohoušovi,“ plácá bodrého mechanika po ramenou Jarda Vavřina, autor designu přestaveb a také šéf zdejšího dealerství. „Dáváte mi pěkně zabrat,“ vrací mu to Bohouš, který ve zdejší dílně pracuje už několik let. Dříve dělal automechanika a k jeho majstrštykům patřily renovace jaguarů.
Hold za to, že riskujete životy
Oslavy 115. výročí Harleye-Davidsona v Praze
|
Letošní ročník soutěže přestaveb Praha nevyhraje, nepostoupila totiž z regionálního kola. Na velké finále, které se bude konat v listopadu na výstavě EICMA v Miláně, poslali lidé svým hlasováním motorku ze Štětína. „Letošní ročník byl zatím nejrozsáhlejší. Jednotlivá dealerství mohla volit hned mezi sedmi možnými modely, jakožto čisté plátno pro jejich stavby, a jediné, co pro ně zůstalo i letos limitující, byl omezený rozpočet a čas na přestavby,“ říká Vavřina. V regionu střední a východní Evropy tak vzniklo deset unikátních staveb. „A ta naše je zajímavá tím, že podobnou nenajdete. Ta motorka je udělaná v armádním stylu, s maskovacím pouštním lakem a odepínacím ochranným štítem, který se dá asi použít i jako štít v boji,“ usmívá se Bohouš Menzl. Mašinu pracovně pojmenovali Freedom.
„Inspirací pro nás byli všichni účastníci zahraničních misí bojující za mír, kterým se tímto strojem snažíme vzdát hold. Je to výraz úcty a uznání za to, že ti všichni riskovali svoje životy a zdraví. A také jako poděkování od nás, kteří jsme doma, že můžeme trávit svoje dny beze zbraní, chodit do práce, do školy, jezdit na motorkách a žít svoje životy beze strachu, jak bude náš domov vypadat, až se vrátíme odpoledne z práce, anebo jestli náš domov bude vůbec existovat,“ říká Jarda Vavřina.
Nejlepší na tom je, že tuhle motorku můžete klidně mít doma. Stane se totiž součástí dražby, která se bude konat v létě v průběhu oslav 115. výročí Harleye-Davidsona v Praze. „Výnos pošleme veteránům zahraničních misí. Někteří si přivezli vážná zranění či zdravotní problémy a touto cestou bychom jim chtěli alespoň trochu pomoci. Chceme, aby stroj vydělal maximum peněz, co půjdou klukům, kterých si vážíme,“ doplňuje Vavřina.
Výzkum, nikoli renovace
Pokud ale přestavba zabrala dva měsíce, co dělají mechanici zbylých deset měsíců? Opravují, montují doplňky, sestavují nové mašiny k prodeji. „A také renovujeme. Třeba tahle kráska nám přišla v krabici rozebraná na stovky součástek,“ ukazuje Menzl na sto let starý Model J. S nádherným strojem, kterému nebude chybět sajdkára, se nyní mazlí celé hodiny. „Není k tomu žádný návod, žádná dokumentace, díly nejsou popsané, dávám to dohromady celé sám, přičemž mi pomáhá jenom obrázek tady v té malé knížce,“ ukazuje katalog historických modelů. Některé díly úplně chybí, takže si je musí vyrobit. „Je to spíš výzkumná práce než renovace,“ směje se. Ale je vidět, že ho práce absolutně pohlcuje. „Podívejte na ty bílé kaučukové pneumatiky, no není to nádhera? A víte, proč to má plynovou nádrž? Díky plynu svítila přední i zadní lampa a představte si, že dokonce i espézetka. Takový detail měla mašina, kterou vyrobili už v roce 1918,“ říká zasněně.