Přestože pracovní portály stále hrají prim, jejich význam mírně slábne. Při hledání práce je v loňském roce využilo 67 procent respondentů průzkumu, letos to bude o procento méně. Naopak výrazným způsobem posiluje osobní doporučení nebo reference a kariérní webové stránky zaměstnavatelů. Jejich prostřednictvím si loni našlo práci 50 procent kandidátů, i letos se dle nich hodlá orientovat polovina lidí, kteří zvažují změnu zaměstnavatele.
„Tato skutečnost potvrzuje rostoucí význam budování značky zaměstnavatele. Uchazeči o práci mají často předem představu, pro jakou firmu by rádi pracovali, a tím spíš se o kariérních možnostech informují přímo na webových stránkách dané společnosti nebo na sociálních sítích. Pro zaměstnavatele je to příležitost, jak se prezentovat. Pokud navíc uchazeči o zaměstnání na stránkách hodnocení vidí pozitivní ohlasy zaměstnanců a jiných uchazečů, existuje vyšší pravděpodobnost, že této firmě zašlou životopis,“ říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka společnosti Randstad.
Preferované zaměstnavatele v ČR označili uchazeči o práci v rámci nedávného průzkumu Randstad Employer Brand Research. Staly se jimi společnosti Microsoft, Škoda Auto a Seznam.cz. Zajímavé přitom je, že firemní kariérní webové stránky si prohlíží více muži než ženy. Ženy zase častěji používají při hledání práce Facebook.
Kromě firemních kariérních stránek dnes lidé často rozhodují o svém budoucím zaměstnavateli na základě doporučení. To souvisí zejména s dalším fenoménem, který aktuálně panuje na pracovním trhu v ČR, a tím jsou příspěvky zaměstnavatelů za doporučení nového kolegy.
„Tyto příspěvky jsou poměrně vysoké, běžně se pohybují na úrovni desítek tisíc korun,“ říká Alžběta Honsová a dodává: „Nejvyšší příspěvky na doporučení registrujeme v oboru IT, běžné jsou ale například i u dělnických profesí. Nejlépe ovšem fungují v kombinaci s angažovanými zaměstnanci.“ Způsob hledání práce se liší i dle věku. Internetové vyhledávače využívají nejčastěji lidé ve věku 18–24 let. Na pracovních portálech je nejaktivnější věková skupina 25–44 let.
Stupeň vzdělání pak při hledání hraje rovněž výraznou roli. Osobní kontakty a reference využívají při hledání práce nejčastěji pracovníci s vyšším vzděláním (61 procent). Uchazeči o práci se středním vzděláním se nejvíce orientují dle pracovních portálů a kandidáti s nízkým vzděláním preferují Google, respektive internetové vyhledávače obecně.