Rozhovor: Žádné třetí pohlaví není, buď jste žena, nebo muž, říká sexuolog Weiss

Pane profesore, existuje tedy kromě mužů a žen ještě třetí pohlaví?
Myslím, že ne. Každý se cítí být buď mužem, nebo ženou. To, že v Německu bylo umožněno, aby si člověk nevybral pohlaví, a to dočasně, než se rozhodne, jakého je pohlaví, je otázka pouze intersexuálů. Tedy lidí, kteří mají nějakou poruchu. Buď jsou hermafrodité, nebo mají jiné poruchy tělesného pohlavního vývoje. Ale i u nich je to pouze dočasné opatření do doby, než se vyhraní to či druhé pohlaví. Co se týká rozhodnutí australského nejvyššího soudu, o tom, že člověk se nemusí cítit ani mužem, ani ženou, jde zjevně o případ transsexuála male to female, tedy ženy, která se narodila v mužském těle a v rámci přeměny pohlaví se přizpůsobila svému ženskému cítění. I u nás existují transsexuálové, kteří nejsou ani po přeměně pohlaví úplně spokojeni ve své nové pohlavní roli. To je ovšem spíš jejich osobnostní problém než otázka pohlavní identity. 

Hermafrodit má oba pohlavní znaky, například prsa i penis?
Ne, má penis i vaginu. Hermafroditismus je oboupohlavnost. Ale i u této poruchy se cítění posléze přikloní k jednomu či druhému pohlaví. Podle toho, kým se lidé budou cítit, se následně provede operace pohlavních orgánů. U hermafroditů by nemělo být příliš brzo rozhodnuto o jejich pohlaví, například rodiči, protože jejich rozhodnutí nemusí odpovídat tomu, jakého pohlaví se později jedinec bude cítit. A tomu nahrává schválený německý zákon. Umožňuje, že se o pohlaví dítěte nemusí rozhodnout hned po narození, ale může se počkat, jak se dítě samo rozhodne.

Kolik vlastně hermafroditů je, například v české společnosti?
Jedná se o zlomky promile. 

A přesto rozhodnutí jako to v Německu a Austrálii budí diskuse a hýbe celou společností.
Ano, protože pro lidi, jichž se to týká, je to životní problém. I když je jich málo, je to pro ně velmi vážná otázka. 

Kdo je Petr Weiss Prof. PhDr. Petr Weiss, PhD. je jedním z našich nejznámějších sexuologů. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Pracuje v Sexuologickém ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnici, na Filozofické fakultě UK přednáší sexuální psychologii. Je též soudním znalcem a autorem či spoluautorem řady knih.

Kdy si vlastně člověk uvědomí své pohlaví?
Do tří let je psychologické pohlaví obvykle vyhraněné – dítě se cítí buď klukem, nebo holkou. Jsou ale i výjimky. 

Homosexualita a transsexualita se také určí do tří let dítěte?
Homosexualita se tohoto problému vůbec netýká, rovněž tak transsexualita. My zde hovoříme o intersexualitě. Transsexuálové jsou biologicky zdraví lidé, kteří se pouze narodili v těle opačného pohlaví. Naopak intersexuálové jsou lidé s nevyhraněným tělesným pohlavím. Jsou to lidé s tělesnou nebo hormonální vývojovou poruchou, která určuje, že mohou nést tělesné znaky obou pohlaví. Například již zmínění hermafrodité, ale nejen oni. Intersexuálních syndromů je několik desítek. 

Mohu se zeptat na konkrétní případy?
Člověk má třeba penis i vaginu, nebo má vnější genitál, ženský, ale v dutině břišní má varlata. Těch variací je opravdu mnoho.

Byl byste osobně pro uznání neutrálního pohlaví v naší zemi?
Ano, zajisté by to pomohlo onomu promile dotčených lidí, aby se příliš brzo, v jejich dětství, nerozhodlo o jejich pohlaví a nedošlo u nich k operacím, které by později nebyly vratné. Tedy aby u těchto dětí nerozhodl někdo za ně, zda je budou operovat na chlapečka či holčičku, a přitom by se později psychologické pohlaví vyvinulo opačně. 

Otevřenost vůči sexuální jinakosti se stále posunuje dál. Dokážete odhadnout, kam se vývoj bude ubírat dál?
Je to ovšem vývoj ve společnosti, ne v medicíně. V medicíně je vše stejné jako před padesáti lety. To, jestli chceme vidět i nějaké genderové mezičlánky, jestli vytvoříme nějakou samoobsluhu, kde se každý rozhodne buď pro mužské či ženské pohlaví, či něco mezi… to je tedy skutečně záležitost společenská. Medicínu do toho nepleťme. Někdo se třeba cítí být kočkou, ale to je pak projev těžké duševní poruchy.

Co se změnilo Soudci a politici v Německu a Austrálii posouvají hranice vnímání pohlaví. Nejvyšší soud v Austrálii rozhodl minulý týden o tom, že pohlaví může být kromě mužského a ženského též neurčité. Soud tak rozhodl ve věci původně muže, který se nechal operovat na ženu. Po operaci, kdy mu bylo změněno pohlaví, se však necítí být ani mužem, ani ženou. V Německu zase začala loni na podzim platit novela zákona, podle které lze do dokumentů kromě pohlaví mužského a ženského uvádět i pohlaví neurčité. Změna se týká lidí, kteří se narodili s nejednoznačnými pohlavními znaky, například hermafroditů.