Dva pankáči z Dejvic tankují cider. Z první várky se pořádně zlískali

Generální ředitel vysokozdvižného vozíku, instruktor lahvování a zátkování, krotitel hadic a v neposlední řadě i (tady pokus o překlad z angličtiny předem vzdáváme) „allpossibleshit fixer“. Tak na sociální síti LinkedIn s nadsázkou charakterizuje svou dnešní práci bývalý marketér Cyril Holub. Spolu se svým kamarádem Ondřejem Fruncem před pár lety rozjel výrobu jablečného cideru, který kvasí ve sklepích bývalého kladenského pivovaru.

To místo alchymisty přitahuje

Kladenský pivovar měl v dobách největší slávy v nájmu podivínský sládek-alchymista Otakar Zachar. Teď tu elixír věčného mládí hledají dva Pražáci, kteří před pár lety sekli s prací a udělali krok do neznáma. Proč ale právě cider, alkoholický nápoj, který v pivním Česku nemá žádnou tradici? Nápad se zrodil v kultovní dejvické nádražce, kde bývalí spolužáci ze střední vysedávali nad pivem. „Zrovna jsem se vrátil z Anglie a byl jsem na mateřský, protože jsem nemohl najít práci, která by mě naplňovala.

Ve sklepech měl kdysi sklad pivovar.

Limonáda s šípkovou příchutí

Ondra studoval už svou asi čtvrtou vysokou školu a byl na tom podobně.
Začali jsme se bavit o té světlé desítce, kterou jsme měli na stole, a taky o britském cideru. Říkali jsme si, proč ho u nás vlastně nikdo moc nevyrábí,“ vzpomíná Holub.
Když může být cider alternativou k pivu na ostrovech, tak proč ne tady?

U maminky v kuchyni

Ze začátku postupovali metodou pokus-omyl. Pro prvních padesát kilo jablek si zajeli do Českého Brodu a prohnali je obyčejnými kuchyňskými roboty svých maminek. „Úplně jsme ty odšťavňovače odrovnali,“ směje se Holub. Vzniklo deset různých vzorků, se kterými uspořádali degustaci pro kamarády. Cider měl k dokonalosti daleko, ale funkci splnil. „Celkem jsme se jím zlískali. Byli jsme na správné cestě.“ První adresu měla jejich nová firma v jednom z libeňských činžáků, ve sklepě na ploše 29 metrů čtverečních.

Bendy plné limonád a moštu

Prodávali na farmářských trzích a ve městě měli tři hospody. Poptávka se začala zvyšovat, a tak se začali poohlížet po nových prostorách. Hledali hlavně v Praze, nakonec ale skončili v Kladně. „Nakonec jsme si řekli, že to z Dejvic máme na Kladno skoro blíž než do Libně. Sklepy bývalého pivovaru jsou navíc ideální, protože drží stálou teplotu,“ vysvětluje Frunc stěhování do Kladna. Celoročně je v nich 8 stupňů Celsia. Původně tu bývala pivovarská lednice, kam se vozily kry z nedalekého rybníka a led mnohdy vydržel až do příští zimy. V roce 2012 tu po rozsáhlé rekonstrukci otevřeli jablářství Františka Huberta Pragera pojmenované podle zapomenutém pionýrovi výroby cideru v Čechách.

Cider dělají po nocích

Cider dlouho dělali jen po nocích a ráno vstávali do práce. Jako první s ní sekl Ondřej. Z historika, kulturního antropologa a sociálního pracovníka plánujícího akademickou kariéru se stal „sajdrař“ na plný úvazek. Cyril uvízl v osidlech konvenčního zaměstnání o něco déle. Vystudovaný marketér a píárista pracoval jako analytik prodejů, často si bral home office, ale z domova nepracoval. S notebookem vysedával v podzemí kladenského pivovaru. Teď tu lahvuje, lepí etikety, jezdí s ještěrkou a kontroluje výrobní procesy.

Jablečný mošt, s nímž pracují, pochází až z Bílých Karpat, z hostětínské moštárny, která se snaží znovuobjevovat tradiční domácí odrůdy. Ano, z té, kterou před čtyřmi roky navštívil princ Charles. V kvasných nádobách pak probíhá divoké kvašení, dva až tři týdny. „Potom cider ještě zraje. Jak dlouho? Záleží na druhu, který děláte. Můžou to být tři měsíce, ale klidně taky rok. V téhle fázi je to vlastně taková vinařina, plnění do lahví zas spíš funguje jako v pivovaru,“ popisuje Frunc. „Severské víno“ v Kladně taky stáčejí do třicetilitrových sudů, dodávají ho hlavně do větších měst po celém Česku. Loni ho prodali 50 tisíc litrů, letos plánují dvojnásobek.

Limonáda na kocovinu

Kromě jablečného cideru vyrábějí i perry, tedy drink z kvašených hrušek, šest druhů limonád a ledovou kávu. „První limonádu jsme udělali vloni. Říkali jsme si, že nealko tu nestojí za nic, že jsou to všechno jen oslazené vody s bublinkami. Zkusili jsme to jinak a všechna limonáda se prodala za jeden den,“ říká Frunc. Žádnou bezovou šťávu ani citronádu tu nenajdete, příchutě jsou mnohem provokativnější – anýz, šípek nebo zázvor. A jak Frunc dodává, rýsuje se i speciální limonáda na kocovinu. Při práci, kterou si vybrali, se léčivá limonáda určitě občas bude hodit i jejím vynálezcům.