Na Ďáblickém hřbitově se zítra otvírá první přírodní hřbitov s názvem Les vzpomínek. Na něm mohou lidé své blízké pohřbít nikoliv pod chladné mramorové náhrobky, ale pod kmeny památečních stromů.
Alternativní způsob pohřbívání si u nás pomalu ale jistě nachází své příznivce. „Popel své ženy mám doma již několik let. Se syny jsme nevěděli, kam jej dát,“ říká osmdesátiletý vdovec František, kterému se nový způsob pohřbívání zalíbil. „Když jsem se o Lese vzpomínek dozvěděl, hned jsem věděl, že to je pro ni to pravé,“ dodává František.
Obdobnou otázku řešila také pětatřicetiletá paní Hana, která chce během léta pohřbít svou prababičku pod kmen lípy. „Když pro nás prababička pekla buchty, nechávala těsto kynout ve velké míse z lipového dřeva. Ta je teď takovým rodinným pokladem,“ říká Hana, kterou také zaujalo netradiční pojetí náhrobků. Ty nahrazuje malá destička se jménem, umístěná na kmen stromu.
„Máme sice rodinný hrob, ale zrovna prababička, která tak ráda chodila do přírody, by určitě nechtěla být pod studeným kamenem,“ dodává Hana.
Podle zakladatelky Lesa vzpomínek Blanky Dobešové láká nový hřbitov především svou bezprostředností. „Poslední rozloučení pod korunami stromů je daleko intimnější a osobnější, než ve smutečních síních. Už samotná forma, kdy řeční člověk, který mrtvého ani neznal a pozůstalí jsou v roli pasivních diváků, je neosobní,“ kritizuje klasické pohřbívání Dobešová.
Podle ní se v Lese vzpomínek nenechávají svázat konvencemi. „Při jedné z našich přednášek nás oslovila paní, která by na svém pohřbu ráda měla kruhové tance, aby se její duše dostala lépe na onen svět. S tím nemáme problém,“ usmívá se Dobešová.
Za desetiletý pronájem hrobu tu zaplatíte čtyři tisíce korun, což ve srovnání s klasickým urnovým hrobem vyjde zhruba o tisícovku dráž.
Podle Dobešové se ale investice vyplatí. „Ceny jsou tu jen o něco málo vyšší než na klasickém hřbitově. Myslím, že spočinutí pod velkým památečním stromem za tu investici stojí,“ uzavírá Dobešová.