V proluce u kostela svatého Klimenta na Novém Městě má vyrůst sedmipatrový bytový dům. Investor jím obestaví stopadesátiletý památný strom. V sousedství Anežského kláštera se zase chystá stavba, kterou místní pojmenovali Maršmeloun.
Proti oběma protestují nejen lidé ze sousedství. Návrh novostavby v Revoluční ulici jeho autorka Eva Jiřičná několikrát kvůli námitkám památkářů přepracovala. Ani po měsících projednávání ale jejich definitivní povolení nemá.
Jak by tedy měly vypadat nové stavby v centru? Podle Institutu plánování a rozvoje Prahy je to jednoduché. Stavby musí odpovídat územnímu plánu, technickým i stavebním předpisům a včetně výšky musí být řádně projednány s orgány památkové péče.
Realita je ale většinou jiná. „Většina zásahů v centru je v zásadě v pořádku. Staví se zde hlavně drobné přístavby a nástavby, které musí respektovat výšku v okolí, a jsou do detailů dlouze konzultovány s památkáři. Problematické bývají spíš některé konkrétní záměry, je ale těžké generalizovat,“ vysvětluje Adam Švejda z institutu plánování.
Palác Langhans ve Vodičkově ulici rekonstruoval v letech 1996 - 2002 architekt Ladislav Lábus. Realizace získala v roce 2003 ocenění Grand Prix Obce architektů a Stavba roku.
Mezi příklady zdařilé rekonstrukce podle něj patří třeba palác Langhans ve Vodičkově ulici, dostavba nárožní proluky na Petrském náměstí, revitalizace bastionu U Božích muk nebo palác Euro na Můstku.
Pokud má ale poukázat na ty nepovedené, je Švejda opatrný. „Nezdařilé realizace je těžké jmenovat. Těm zdařilým se totiž udělují ocenění, která jejich vysokou kvalitu objektivizují. Špatné stavby se ale takto nehodnotí,“ vysvětluje.
Jedním z možných řešení je lepší komunikace mezi místními, radnicí a investorem jako v případě plánovaného domu u Anežského kláštera, který si už překřtili místní na Maršmeloun. Protestujícím vadí, že developeři chtějí vedle památky ze 13. století v Pražské památkové rezervaci na Starém Městě postavit bytový dům se šesti nadzemními podlažími, plochou střechou a podzemními garážemi.
Nakonec se sešli k jednání a diskusi. „Dobrá zpráva je, že diskuse byla kultivovaná a věcná, k čemuž vedle účasti odborníků a občanských sdružení přispěla i osobní účast investora a architekta budovy. Je ale potřeba debatovat o novostavbách na citlivých místech v dřívějších fázích řízení,“ dodal Švejda.