Dva revizoři Martin a Petr svolili deníku Metro k rozhovoru. Uveřejnit však chtějí pouze křestní jméno. Obávají se pomsty nepřizpůsobivých cestujících.
„Pracoval jsem tu krátce, asi dva roky, a ještě nevěděl jak správně psychologicky postupovat. Šel jsem pomoct kolegovi, se kterým se cestující bez jízdenky odmítal bavit. Zablokoval jsem mu cestu a snažil se z něj vymámit doklady. To se mi ale nevyplatilo. Dostal jsem pěstí do obličeji a se zlomenou čelistí jsem byl několik dní v pracovní neschopnosti,“ popisuje svou nejhorší zkušenost revizor Martin a dodává, že nyní by si s cestujícím spíše začal povídat.
Policii volají, když všechny metody selžou
Menší šťouchance, potyčky a nadávky jsou však přitom na denním pořádku. Pokud agresivní cestující na revizory vystartuje, nezbývá než se bránit. Vše ale musí být přiměřené a vyřešeno nejlépe slovy.
„S nepříčetnými pasažéry řeč navážeme nejčastěji otázkami o počasí nebo o tom, jak se mají. Takhle si je uklidníme a většinou už s námi pak komunikují,“ tvrdí čtyřicetiletý Petr. Policii volají, až když všechny pokusy o zjištění identity černého pasažéra selžou. V takovém případě mají však revizoři podle judikatury Nejvyššího správního soudu právo cestujícího zadržet.
Na pasažéry, kteří vypadají problematicky již z dálky, se revizoři podle svých slov dopředu připraví. „Jsme na ně dva, a to si pak nic nedovolí,“ dodávají. Největší problémy jsou naopak s těmi, kteří na to vůbec nevypadají. V tomto případě se jedná hlavně o muže menšího vzrůstu a ženy. „Takové šlápnutí na nohu podpatkem nebo zarytý nehet v obličeji není nic příjemného. Střízlíci jsou zase hodně agresivní,“ dodává Petr.
V krajně nebezpečných případech se však revizoři raději drží stranou. „Dvakrát se mi stalo, že na mě vytáhli nůž. Zde jsem vůbec nezasahoval a rovnou zavolal policii,“ říká Martin.
Bezdomovci problémy nedělají, horší je to s placením pokuty
Problémy naopak překvapivě revizoři nemají s bezdomovci. „Lidi bez domova mají většinou všechny doklady u sebe, takže je bez řečí předloží. Horší je to pak s vymámením pokuty, ale to už je záležitost dopravního podniku,“ poznamenávají. Revizoři mají kromě základního platu i provize ze zaplacených pokut. O tom, kolik to dělá, mluvit ale nechtějí.
Nyní je v metropoli zaměstnáno zhruba 170 přepravních kontrolorů. Vzhledem k tomu, o jak obtížnou práci se jedná, je o ni poměrně velký zájem. Do každoročního výběrového řízení se přihlásí až 400 uchazečů. Uspěje jich ale jen kolem pětadvaceti. Pohovor se skládá převážně z psychologických šetření.