Kde žije nejvíc rodilých Pražáků? Odpověď najdete na nové výstavě

Město v mapách, grafech a číslech, která je od víkendu otevřena v Sále architektů na Staroměstské radnici. Návštěvníci se tak dozvědí třeba to, že 72 procent návštěvníků městské knihovny jsou ženy. Nebo že průměrný obyvatel Prahy vyprodukuje ročně 334 kg směsného odpadu, který je následně téměř ze čtvrtiny vytříděn. Případně že 56 procent domů v metropoli má výšku menší než 10 metrů nebo že největší podíl rodilých Pražanů je ve vilových čtvrtích, jako je Spořilov a Ořechovka, a ve vesnicích, kde se neuskutečnila velká výstavba, třeba Holyni, Lochkově nebo Dubči.

K vidění tu budou i nejrůznější mapy Prahy – mapa hustoty osídlení, mapa kanalizační sítě či hluková mapa a další. „Chtěli jsme data představit přístupnou a zábavnou formou. Kdo bude mít zájem otestovat své znalosti a schopnost orientace v mapách, může si v expozici vyhledat pár úkolů a zkusit na ně odpovědět. Velký důraz jsme kladli také na originální výtvarné zpracování,“ uvedl mluvčí Institutu rozvoje města Adam Švejda.

Výstava však nenabízí jen data zábavná či kuriózní. Grafy, čísla a mapy tu totiž umožňují hledání odpovědí na otázky, kdo jsou dnešní obyvatelé Prahy, jak žijí, jak bydlí a jak se po svém městě pohybují.

Co se dozvíte Výstava nenabízí jen data zábavná či kuriózní, ale i hledá odpovědi na otázky, kdo jsou obyvatelé Prahy a jak žijí. Jak by byla Praha velká, kdyby měla hustotu obyvatelstva jako jiná evropská města? Praha se rozkládá na 49 613 hektarech a žije v ní 1,26 milionu obyvatel. V průměru tak na jednom hektaru žije 25 osob. Srovnatelná města mají hustotu zalidnění vyšší. Jaká je nejvytíženější zastávka MHD? V roce 2014 byla nejvíce vytížena stanice metra Můstek a naopak nejméně stanice Kolbenova. Největšího obratu v tramvajové dopravě dosáhla zastávka Anděl, nejméně cestujících využilo tramvajové zastávky Hercovka a Nad Trojou. Kdo navštěvuje městskou knihovnu? Pobočky dále od centra města využívají spíše lidé z bližšího okolí, naopak návštěvníci knihoven v centru jsou i ze vzdálenějších míst. Zajímavé je, že služeb knihovny využívá bez ohledu na věk 2,5krát více žen než mužů.