Co vás vedlo k tomu, vydat po čtyřech letech další sólovou desku?
Měla jsem ji natočit už před dvěma lety, ale asi na to nebyl ten správný čas, protože jsem neměla úplně jasno o tom, jaká by měla být. Navíc hodně jezdím s Monkey Business, mám dvě děti, a ačkoliv jsem aktivní, i na mě je to občas moc. (smích) Ale letos jsem se rozhodla album udělat.
Proč jste si čas udělala právě letos?
Dvacet let jsem v Česku, patnáct let zpívám s Monkey Business. Rok 2015 je pro mě plný výročí, a tak přišel čas i na sólovou desku.
Kdy padla volba na to, že po svém přezpíváte bluesové skladby?
Věděla jsem hned, že udělám desku, kde budou covery písniček, které ráda zpívám. I to bylo náročné, protože mám ráda více žánrů. Ale smrt B. B. Kinga byla pro mě koncem velké bluesové éry, a tak padla volba na toto.
Podle čeho jste vybírala písně?
Bylo to náročné. Na výběr bylo samozřejmě hodně písniček, ale být jich mohlo jen deset. Zkoušeli jsme, co dobře zní a jak to funguje, a rozhodli jsme se pocitově.
Jak jste se při nahrávání cítila?
Pro mě to bylo moc fajn, protože jsem všechny písničky znala. Měla jsem takový pocit, jako bych se vrátila domů.
Co české publikum a blues, jde to k sobě?
Když jsem přišla do Česka, začínala jsem v bluesové kapele s Lubošem Andrštem. Takže si myslím, že tady je velká skupina fanoušků.
Co říkáte na první ohlasy lidí na vaši novinku?
Čekala jsem pozitivní zpětnou vazbu od lidí, kteří mě před dvaceti lety znali jako bluesovou zpěvačku a byli trochu zklamaní, když jsem s tím přestala.
Moc mě překvapilo, že takové reakce přišly i od lidí, kteří nejsou fanoušci blues. Ti ale hodnotili hlavně můj hlas, a ne styl. Já jsem zpěvačka, neumím skládat nebo hrát na nástroje, ale naštěstí mám hlas, a to je zas to, co umím já – zpívat.
Budete někde s tímto repertoárem koncertovat?
Vystoupím na Bluesovém podzimku v Holešově. Také mě pozvala kapela Support Lesbiens jako hosta na turné, které chystají.