Kam na brusleMůžete vyrazit na zimní stadiony i pod širé nebe. ● Zdarma se bruslí na Ovocném trhu do konce ledna denně od 10 do 21:30 hod. ● Praha 3 si připravila kluziště přímo pod žižkovským vysílačem. Když bude mrznout, bude se zdarma bruslit do konce března. ● Praha 5 tradičně bruslí na smíchovské Nikolajce. Pro veřejnost se otevírá každou sobotu a neděli od 14 do 16 hodin. Dospělí za 40 a pro děti do 110 cm za 30 Kč. ● Školní zimní stadion Bronzová ve Stodůlkách má otevřeno v pondělí až pátek od 17 do 19 hodin, o víkendu pak od 9 do 19 hodin. Dospělí 60 Kč a děti 30 Kč. ● Na Kobře v Braníku bruslí veřejnost každou sobotu od 14.30 do 16.30 hodin a v neděli od 14.45 do 16.45 hodin. Dospělí 100 Kč, děti a jejich doprovod 40 Kč. ● Ve Vokovicích na stadionu Hvězda můžete oprášit brusle každou neděli od 17.30 do 19.30 hodin. Vstupné 100 Kč. ● Veřejné bruslení nabízí několikrát týdně Ice aréna Letňany. Dospělí 80 Kč, děti a jejich doprovod bez bruslí po 40 Kč. ● Na Českomoravské v Galerii Harfa se zdarma bruslí každý den. ● Ve Vršovicích můžete vyzkoušet zimní stadion v hotelu Hasa. Vstupné 60 Kč. |
Nejdříve se jezdilo na Vltavě. „Tenkrát jako první zamrzal haven, říkali jsme tak zátoce pod Vyšehradem v Podolí u Yacht Klubu. Led tam i déle vydržel. Pak se také jezdilo u Císařské louky a to v té užší části,“ vzpomíná Olga Žáková bývalá krasobruslařka a mezinárodní rozhodčí krasobruslení.
Ledaři vyhladili led horkou vodou
Oblíbená byla také zamrzlá Vltava mezi Palackého a Jiráskovým mostem. „Tam se vždycky odmetla část blízko Karlova náměstí. A když přišlo víc krasobruslařek, tak ledaři vzali sud s horkou vodou na sáňky, za kterými bylo položené plátno. Projeli to a horká voda krásně uhladila led a dala se na tom trénovat i hlavní povinná jízda, tedy ty kroužky a zvraty,“ dodává Žáková.
Když mrzlo, byl přírodní led na Vltavě velmi kvalitní. A pokud nesněžilo, bruslilo se až do míst k dnešnímu Branickému mostu. Nebo se odmetly trasy, které známe třeba na Lipně. Ale s přehradami na Vltavě přestala voda zamrzat. Nedílnou součástí bruslařských cílů byl také Džbán a další rybníky.
Slunce zahnalo bruslaře na Štvanici do stínu
První zimní stadion v Praze Štvanice se začal stavět roku 1930, tedy poté co hokejisté získali pět titulů mistrů Evropy. „Často jsme byli naštvaní na Štvanici, protože když bylo ošklivo, tak na nás pršelo nebo sněžilo a hůř se bruslilo,“ vzpomíná na nezastřešené období stadionu Žáková.
Jezdilo se tu, až když bylo chladněji. Nejdřív v polovině října, až do března. „A když už se jarní slunce více opřelo, tak jsme odpoledne jezdili jen na polovině stadionu ve stínu,“ vypráví Žáková.
Oblíbené polité kurty
Díky popularitě bruslení v Praze se hledaly další varianty. „Asi od roku 1946-7 se začaly polévat tenisové kurty. Dělalo se to strašně dlouho,“ říká Olga Žáková. Později se od polévání upustilo, prý kvůli možnému poškození kurtů.
Jezdilo se všude možně, kde byly kurty. Třeba i na kurtech na Štvanici a dalších místech. „Pak se jezdilo na Vinohradech, tam trénovala taky Ája Vrzáňová. Tenkrát byl jeden stadion na celou Prahu málo,“ zamýšlí se Olga Žáková.
Pak se v roce 1961 otevřela Nikolajka, Slavie v roce 1975 a přibývaly další zimní stadiony. Krasobruslaři kvitovali každý nový stadion, protože často zabírali led hokejisté. „Krasobruslení vyžadovalo hodně tréninkových hodin, protože se povinná jízda musela nacvičit,“ dodává Žáková.
Z publikace Jiřího Macků Pražská Letná. Bohumil a Jaroslav Potůčkové, naši nejlepší rychlobruslaři období do 1. sv. války. archiv J. Koliše
Olga Žáková při tréninku na stadionu Štvanice. Archiv Olgy Žákové
Kluziště u Dvořákova nábřeží, 1939, foto Jan Novotný Archiv Muzea hl. m. Prahy
Bruslení pod Vyšehradem, autor neznámý, 1909 Archiv Muzea hl. m. Prahy
Když se otevírala Hasa ve Vršovicích, tak se počítalo s tím, že to bude vyloženě pro krasobruslení a případně pro bruslení veřejnosti. Původně se začínalo bez mantinelů. „Ale později se také tady objevily, tak jsem si říkala, a jéje už jsou tady taky hokejisti,“ říká Žáková o stadionu, kde se schází asi nejvíce bruslařek v Praze. Dokonce se počítalo s variantou, že bude jedna strana se zrcadlem, jako to mají v Rusku nebo Americe. Aby si závodníci mohli kontrolovat pozice.
Kdo je Olga ŽákováZnáte ji jako komentátorku z krasobruslařských závodů v televizi i rozhlase. ● Kvůli nedostatku rozhodčích byla v 17 letech vybrána, aby soudcovala i starší bruslaře. ● Byla uznávanou mezinárodní rozhodčí na tance na ledě. ● Dodnes chodí pozorovat krasobruslaře. Radí současným závodníkům. ● Je pamětnicí velkých evropských, světových i olympijských klání. |