„Odkládáme otázky typu kolik kde má být pruhů, jestli tam mají být auta nebo ne, ale plánujeme, jak má být prostor řešen,“ přibližuje náměstek pro dopravu Petr Dolínek.
Podle něj je na magistrále hned několik složitých míst, která je potřeba řešit, od mostu přes křižovatku u Bulhara až po zahloubení silnice za muzeem. Zahloubení se řešilo naposledy před třemi lety, ale jestli má zklidněná magistrála vést po povrchu, nebo kratším či delším tunelem, se nerozhodlo.
Historie magistrálySeverojižní magistrála vznikala postupně v 70. letech dvacátého století. Dnes už je nepředstavitelné, že Legerova ulice bývala plná zelených předzahrádek, podobně jako dnes třeba nedaleká Londýnská. Stavbu komunikace provázela řada demolicí, například dětské nemocnice na Karlově nebo nádraží Těšnov. K řadě velkých demolic ale už nedošlo, magistrála totiž původně neměla vést Legerovou a Sokolskou, ale na místě domovních bloků mezi nimi. Nenávratně také rozdělila Václavské náměstí. Dříve byla budova Národního muzea jeho neodmyslitelnou součástí. Novou magistrálu měla lemovat i nová výstavba, vznikl ale jen zlomek plánovaných staveb. Například bylo postaveno ve stylu brutalismu na rohu Vinohradské federální ministerstvo paliv, které navrhovali Václav Aulický, Jiří Eisenreich, Ivo Loos a Jindřich Malátek. Magistrála vede nad odbavovací halou Hlavního nádraží. Stavba vznikala současně s komunikací. Za Hlávkovým mostem v Holešovicích měl plynule navazovat další úsek komunikace – měl být řešen zrušením nádraží Praha-Bubny a přímým propojením vyústění z Hlávkova mostu přes Argentinskou ulici až na most Barikádníků. |
Praha s Gehlem, jehož hlavním přístupem je navracení měst lidem, uzavře smlouvu o konzultaci, zaplatí mu zhruba dva miliony korun.
„Žádné řešení ještě nemám. Jsem jako domácí lékař, který se také přijde nejprve podívat, v jaké stavu pacient je, a až potom navrhne léčbu,“ řekl Gehl.
Jeho tým se nejprve bude muset seznámit s podklady, příští rok si sami udělají další průzkum. Gehl věří, že se jeho nápady podaří uskutečnit.
„Jsem optimista. Opravdu věřím, že každý chce mít lepší města. Vím, že vždy budou nějaké problémy, ale říkají mi dánský ledoborec,“ řekl.
Magistrála má být přívětivější
Podle primátorky Adriany Krnáčové bylo už vypracováno několik studií, ale k navrženým úpravám se nikdy nepřistoupilo. Má to změnit právě Gehl.
„Každé vedení magistrátu se problém magistrály pokoušelo vyřešit. Ale je třeba najít konsensus. Spolupráce s panem Gehlem by k tomu mohla vést,“ uvedla primátorka.
Nová koncepce prostoru kolem Severojižní magistrály by se měla zaměřit na to, aby magistrála byla přívětivější a přístupnější pro lidi. Projekt bude obsahovat návrh dlouhodobých úprav veřejných prostranství, systémové kroky k jejich naplnění, ale také návrh akčního plánu s krátkodobými úpravami, jejichž účinky budou brzy patrné.