Praha uvažuje o koupi PVK, zbaví se tak špatné smlouvy

Kohoutková voda Nestačí jen otočit kohoutkem. Hospodaření s vodou v Praze provázejí složité smluvní vztahy, o jejichž výhodnosti či nevýhodnosti se diskutuje řadu let. Sítě provozuje firma Pražské vodovody a kanalizace (PVK), kterou v 90. letech od státu koupila Veolia. Ta distribuuje vodu v Praze a vybírá poplatky od uživatelů. PVK ročně utrží pět miliard korun, Praze za pronájem vrací asi dvě miliardy korun a dalších 830 milionů Kč vkládá jako investice do oprav. Vlastník PVK, firma Veolia, ročně inkasuje kolem 500 milionů korun. Francouzská firma v minulosti za ovládnutí PVK zaplatila sedm miliard korun, většina peněz se podle vedení PVK rozpustila ve státním rozpočtu.

Obchod je na začátku, proto jej společnost Veolia nechce zatím příliš komentovat. „Na základě dohody s paní primátorkou nebudeme probíhající jednání mezi PVK a hlavním městem Prahou komentovat,“ uvedl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Vodárenská infrastruktura v metropoli sice patří Praze, ale PVK ji má od hlavního města dlouhodobě pronajatou. Podle města nevýhodná smlouva o pronájmu skončí v roce 2028 a Praha by se tímto obchodem mohla problémů s PVK, respektive Veolií, zbavit.

„Zatím se o té možnosti bavíme a jedná se spíše o dlouhodobý výhled. Podle mě je správné, aby strategické společnosti ovládalo město. Můžeme mít kontrolu nad nejdůležitějšími komoditami a regulovat jejich cenu,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová. Hodnotu možného obchodu Praha ani Veolia nekomentovaly.

Primátorka plánuje vytvořit strategický holding firem, v nichž má město většinový podíl či které ovládá. Jde mimo jiné o Pražskou plynárenskou, Pražskou teplárenskou nebo Pražskou energetiku.

Vodovodní síť má na základě dodatku z roku 2013 PVK pronajatou do roku 2028. O nutnosti revize smlouvy mluví vedení Prahy od začátku působení na magistrátu. Počátkem loňského roku se kvůli tomu obrátilo na Evropskou komisi. Žádné konkrétní závěry ale zatím nejsou. Magistrát se dosud dožadoval buď zkrácení smlouvy do roku 2020, případně 2022, nebo finanční kompenzace.

Podle radní pro infrastrukturu Jany Plamínkové byl připraven bránit se i žalobou. „Měla jsem jinou představu, ale ta zjevně nedojde naplnění,“ řekla radní. „Obávám se toho, abychom za vysokou cenu nekoupili pouze minoritní podíl. Smysl by mělo odkoupení sta procent akcií za dobrou cenu,“ doplnila.

Město ale nezvažuje koupit PVK celé, ale i jen část a postupně ve firmě do roku 2028 navyšovat svůj podíl. Po vypršení smlouvy by pak mohlo PVK samo provozovat.

Smlouva s Veolií není jediná podobně problémová smlouva. Prahu dlouhodobě trápila i smlouva na svoz odpadu. Od začátku roku také pověřila městskou společnost TCP, aby provozovala veřejné osvětlení. Nepodařilo se jí vybrat nového provozovatele.