Vy jste důkazem, že žižkovský patriot se může narodit i na Vinohradech.
Ano, 28 let jsem žil v Lucemburské ulici, která je rozdělená na půlky vinohradskou a žižkovskou. Já bohužel bydlel na té nesprávné straně, ale Žižkov začínal tři kroky před naším barákem.
Kdy u vás Žižkov vyhrál?
Dlouho jsem ty dvě čtvrti moc neodlišoval, dokud jsem nezačal chodit na gympl dolů na Žižkov na Sladkovského náměstí. V tu chvíli jsem pochopil, jak jsou obě čtvrti odlišné a genius loci Žižkova mě začal hrozně bavit. Podivná individua, upřímný lidi, nehrané úsměvy, to všechno tu najdete dodneška.
Teď už na Žižkově bydlíte, v Koněvce nad Ohradou, kde jste si taky otevřel pivní kavárnu. Přišlo vám, že je tu hospod málo?
Bydlím tady osm let, od třiceti. V tomhle věku se v člověku něco zlomí a to, co ho dřív tak strašně fascinovalo – zaplivané čtyřky a kecy hospodských chytrolínů – přestane vyhledávat. Zjistí, že vlastně nemá kam zajít na klidné pivo nebo víno. Já si kvůli tomu otevřel podnik vlastní.
A letos v zadní místnosti přibude muzeum.
Ano, exponáty sbírám už léta. Rád bych vyzval i další Žižkováky, pokud mají doma něco zajímavého, aby to donesli do kavárny k zapůjčení.
Základ už má
|
Zatím máte co?
Je to třeba první, sešitové vydání Švejka, která vyšlo právě na Žižkově, karty, které se tu vyráběly, patrony z bývalé žižkovské kapslovny Sellier & Bellot, etikety žižkovských likérů, historické vlaječky fotbalové Viktorky i mnoho starých fotek a listin.
Kdy chcete otevřít?
V září.
Vaše kavárna se jmenuje Republika Žižkov. Tento recesistický pojem má dlouhou historii.
Termín Svobodná republika Žižkov vznikl ještě za císaře pána, kdy byl Žižkov třetím největším městem v Čechách plným šejdířů, dělníků a nejrůznějších existencí. Traduje se, že ho poprvé použil Hašek se svými kumpány neuznávajícími monarchistické státní zřízení. Ovšem spíše v#humorné formě.
Svobodnou republiku Žižkov propagujete i v zahraničí. Jak vznikl nápad zakládat v Polsku žižkovské konzuláty?
Do Polska mě pozvali, abych tam přednášel o Žižkově, a jeden z mých varšavských přátel mě tehdy hecnul, že když jsme republika, tak ať založíme ve Varšavě konzulát. A tak jsme to udělali, v jedné hospodě ve čtvrti Praga. Mělo to obrovskou odezvu, na české ambasádě se ptali novináři, co je to za nový státní útvar, protože vůbec nepochopili ten vtip, pak se ale ozvali recesisté z dalších měst, že by chtěli konzuláty i u nich. Teď jsou i v Těšíně, Poznani a Kudowě Zdroji.
Všechny v hospodách?
Ne, také na univerzitě nebo v galerii. Venku je cedule a červenobílá žižkovská vlajka, konzulem je vždy někdo místní. Určitě kvůli nám do Prahy nepřijde sto tisíc polských turistů, ale ve finále přibývá lidí, kteří mají zájem o českou kulturu a historii. A samozřejmě taky o Žižkov.
Jste vystudovaný polonista a serbista, co založit konzulát i v Srbsku, odkud pochází vaše manželka?
Tak to ne, třeba moje žena tenhle typ humoru a recese vůbec nechápe, v tom jsou nám Poláci mnohem blíž než Balkánci. Nakonec, na Balkáně vůbec neuspěl ani Švejk, který je jinak populární po celém světě.
A Žižkov jako takový, už se vaší ženě dostal pod kůži?
Já myslím, že ona si jako cizinka tu specifickou žižkovskou poetiku, kterou vnímám já, dodneška ještě úplně nezamilovala. Prostředí malého města, kde se všichni tak trochu znají, ale zaujalo mnoho mých kamarádů a sousedů-cizinců.