Benátky, Barcelona nebo Dubrovník zažily během léta protesty proti turistům. Je jich tady moc, vzkázali místní svým radnicím. V Praze sice nikdo proti turistům neprotestuje, ale situace v centru má k ideálu daleko.
Rekord v počtu turistů7 Tolik milionů turistů přijelo loni do Prahy – a počet se neustále zvyšuje. V roce 2016 se v hlavním městě ubytovalo 7,07 milionu lidí, což je o 460 tisíc hostů více než předloni. |
„Praha v roce 2016 celkovým počtem 16,7 milionu přenocování předběhla například Vídeň a Amsterodam. A s počtem 14,9 milionu přenocování zahraničních hostů si vedla lépe než Berlín, Vídeň nebo Madrid,“ uvádí statistika městské agentury Prague City Tourism. Turisté jsou přínosem. „Každá desátá koruna pražského HDP pochází z turismu a počet turistů stále stoupá,“ vypočítává Institut plánování a rozvoje města (IPR).
Možnosti řešení problému s turisty přitom nastiňuje Strategický plán neboli plán rozvoje města do roku 2030. Ten má město k dispozici od loňského listopadu. Situace v Praze v mnohém Benátky či Barcelonu připomíná. Stálí obyvatelé se stěhují z přetíženého středu, kde mimo jiné chybí obyčejné, neturistické obchody. „V Praze se tak setkáváme se situací, kdy japonští turisté na Královské cestě kupují ruské matrjošky vyrobené v Číně a autenticky se cítí pouze proto, že kolem sebe mají tolik lidí jako při ranní špičce tokijského metra,“ popisuje mluvčí IPR Marek Vácha. Metropole by se tak podle IPR měla soustředit na to, aby lákala především takzvané „kulturní turisty“, kteří kromě selfie na Karlově mostě navštíví i muzea, galerie či koncerty vážné hudby.
Menší počet turistů by neměl přitom mít negativní dopad na kasu města ani podnikatele. Kulturní turisté se zaměřují na jiné cíle, než jsou frekventované památky, a zároveň v průměru utratí o 1200 korun více než běžný turista. Jedním z kroků jak přilákat takové nové turisty bylo zapůjčení Muchovy Epopeje do Tokia. Vstřícný krok by měl vést ke vzniku přímé letecké linky, která by usnadnila Japoncům cestování za Muchou.