První šicí stroj dostala Kateřina Černá v sedmi letech od babičky, která ji naučila šít. Nikdy se tím nechtěla živit, ale osud ji stejně dostrkal k látkám. Dnes ji potkáte v obchodě K. Bana u I. P. Pavlova v Praze, kde šije, prodává svou kolekci a učí kundalini jógu.
Od šití ji odrazovala zkušenost její maminky, která si po revoluci s kamarádkami otevřela obchod s dětským oblečením. „Po revoluci si s kamarádkami otevřela obchod s dětským oblečením. Viděla jsem, jaká je to dřina a říkala jsem si, že toto v životě dělat určitě nechci. Chtěla jsem šít maximálně pro radost,“ svěřuje se Kateřina Černá.
Vystudovala obor tvarování dřeva a řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově. „Na něm jsme dostali velkou průpravu, od kresby, malby, až po modelování. Z nich čerpám do dneška. Pomáhá mi schopnost převádět věci do 3D,“ vzpomíná. Pokračovala s nástavbou na hračku a pak se dostala do Ústí nad Labem na obor fashion a design.
„Po studiích jsem chtěla prohloubit jazykové znalosti, protože jsem dyslektik a je pro mě docela náročný se naučit cizí jazyk, a tak jediná šance byla vyjet. V Anglii jsem zjistila, že mám daleko víc možností než u nás,“ svěřuje se Kateřina Černá.
Neměla čas se rozmýšlet, jestli bude dělat grafiku, nebo ilustraci, která ji bavila, a když viděla kurzy fashion designu, rozhodla se pro ně, protože se v tom cítila nejsilněji. „Potřebovala jsem se taky nějak uživit,“ zdůrazňuje. „Na kurzech člověk studuje a pracuje v návrhářských studiích. U nás ani není moc kde se učit, tady jsou možná jen čtyři značky a polovina z nich jsou sportovní,“ říká Černá. V Anglii funguje hierarchie, každý musí začít odspodu. „Nedostanete pozici hned jako designér, ale musíte začít po malých krocích nahoru, abyste se někam vypracovali. Začala jsem jako švadlena, pracovala jsem například pro přední návrháře Victoria Beckham,“ chválí si zahraniční zkušenost.
„Dostala jsem střih a ušitý prototyp, pak se na tom začalo pracovat. Byla to dílna o deseti lidech, která zpracovávala menší kolekce. Byla to ne- uvěřitelná zkušenost. Cena toho oděvu se udává podle toho, jak je oděv zpracovaný,“ vysvětluje Černá. V Česku jsme zvyklí na zakončení stehu overlockem, což je nižší třída. „Když chcete oděv posunout na vyšší stupeň, tak se zakončuje francouzským stehem, což mám hrozně ráda a používám to na svém oblečení. Protože je čistší, žádné nitky vám z něho nekoukají, vydrží vám mnohem déle, protože je šitý dvakrát. Je to znak, že to má kvalitu a čisté zpracování,“ dodává. Ale existují i vymazlené kolekce, kde se šije v rukavičkách, aby oděv nebyl znečištěn. To už je ale Hot Couture.
Z Anglie si přivezla lásku ke kundalini józeJóga jí pomohla se nabít a utřídit si myšlenky. Kundalini jóga je jóga vědomí. Učí vás práci s vlastním já. Stabilizuje hormonální a nervový systém. Hodiny se odlišují, mají svá témata, sestavu cviků. Každý cvik má vymezenou dobu, aby fungoval, tak jak má. Což je odlišné oproti jiným typům jógy. Katka Černá se ráda zaměřuje na téma pro ženy. Ale existují i lekce pro muže, aby našli svůj střed. Cvičí ji pět let, má první stupeň trenérského výcviku a pokračuje ve druhém. Lekce jógy probíhají ve studiu K. Bana každé pondělí, úterý, středu a pátek ráno. Více na webu kbana.eu nebo Facebook.com/YOGAKBANA. |
Poté postoupila do střihové dílny. „Překvapilo mě, že pro zpracování střihu mají v Anglii úplně jiný způsob. Mají různá pravítka s křivítky, která jsou centimetr po centimetru a půl, tak se vám s tím střihem daleko lépe pracuje, protože jej můžete posouvat po velikostech,“ vysvětluje. Zároveň se v Česku nedělal nikdy střih s přídavky na švy, ty se u nás přidávají od oka a bohužel nejsou tak přesné. „V Anglii k tomu mají další vychytávku děrovací kleštičky, kterými si označujete třeba to, že začínáte jeden centimetr od kraje šít. Máte tak přesnější měření,“ říká.
Dále si vyzkoušela práci ve studiu Lucy Jane, kde byla součástí celého procesu. Od střihu po zkoušení s modelkami včetně přípravy střihu a zadání pro továrny. „Používali jsme mezinárodní program Gerber Technology, který se u nás nepoužívá. Střihy se v Česku dělají papírově a pak se posílají do zahraničí, kde si to musí nejprve digitálně zpracovat,“ vysvětluje. Poslední pozici, kterou v Anglii měla, byla junior designer.
„Rozhodla jsem se vrátit, protože v Česku jsem měla víc kontaktů a já ráda spolupracuji. V Anglii je člověk dost pohlcen konkurencí. Kdybych tam chtěla zůstat, věděla jsem, že by mi trvalo pět let dostat se na místo, kam bych chtěla, protože tam je ten postup složitější,“ říká.
Kromě technického zpracování oděvů si z Anglii přivezla lásku ke kundalini józe, která jí pomohla se nabít a utřídit si myšlenky. Díky ní se dostala ke lnu. „Chtěla jsem vypadat hezky a nebýt furt v teplákách. Hledala jsem přírodní český materiál a hned mi bylo jasné, že to bude len. Len vás zahřeje, drží vaši tělesnou teplotu a je prodyšný. V létě chladí, v zimě hřeje. Pot vstřebává jinak než bavlna, proto se v něm cítíte mnohem líp. Jeho mačkání se mi líbí. Mám ráda volnej free style, čím víc je to zmačkaný, tím se cítím líp,“ směje se Černá, která jezdí pro len na Moravu a sever Čech.
Myslí i na menší postavy, pro které má šaty užšího střihu. Připravuje lněnou revoluci v Česku. „Len se pokládá za letní záležitost. Ale hřeje i v zimě. Od října připravujeme novou kolekci včetně kabátků. Chci postupně naučit zákazníky, že je len celoroční,“ dodává. „V zahraničí je mnohem větší výběr barev lnu, ale já prostě potřebuju český len. A tak jsem omezená na bílou a modrou barvu a na tisk,“ přiznává Černá.
Inspiraci jezdí sbírat dál do zahraničí dál. Naposledy byla ve Francii na Mezinárodním festivalu kundalini jógy v Chateau André asi hodinu a půl pod Paříží, kde se cvičilo, ale ve večerních hodinách byla možnost i prodávat.“Letos jsem první rok prodávala, minulý rok jako pozorovatel. Hrozně jsem se pro to nadchla. Je to skvělé, jak se tam lidé podporují navzájem,“ uzavírá.