metro.cz

Vlaky z Prahy zamíří pod zem. Nejde o žádné sci-fi, říká odborník

  17:13
Pod Prahou mají za dvacet let vzniknout nové železniční tunely. Lukáš Tittl z­ Institutu pro plánování a­ rozvoj v rozhovoru pro deník Metro objasňuje, proč se nejedná o ­sci-fi myšlenku.
Ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

Není předčasné bavit se teď o tom, co se bude stavět za tak dlouho?
Nemyslím. Příprava takového projektu potrvá mnoho let. Pokud chceme skutečně za 20 let začít jezdit, musíme s přípravou začít nyní. Jen o ­pražském metru se mluvilo desítky let, než se začalo opravdu stavět. O tom, že kapacita železničních tratí vedoucích na Hlavní nádraží od severu je nedostatečná, se vážně mluví již od 60. let. Nové tunely pod Vítkovem se postavily až v prvním desetiletí 21. století.

Lukáš Tittl

V čem tohle řešení městu ulehčí?
Počet cestujících, a tedy i­ počet vlaků na většině železničních tratí v republice v posledních deseti letech roste, v­ okolí Prahy je trend ještě větší. Hlavní tahy v Česku jsou přetížené. I proto vláda odsouhlasila plán rozvoje vysokorychlostní železnice, který zajistí nové koleje pro stále větší počet vlaků. Tyto tratě se začnou budovat někdy kolem roku 2030. Praha je důležitý železniční uzel, ale v ­centru se už žádné další tratě ani nádraží nedají postavit. Takže vlaky musejí i pod zem. Jedno z­ možných míst pro podzemní zastávku je na Karlově náměstí, kde je stanice metra B. Původně měla být přestupní pro jinou linku metra. Mezi podesty pro přestup u eskalátorů už má.

Česko na kolejích

Nároky na železniční dopravu v zemi i přes konkurenci automobilů porostou.

Počet cestujících ve vlacích dosáhl v roce 2016 počtu 179 milionů.

Podle prezidenta Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky by v roce 2030 mohly vlaky přepravit až 500 milionů lidí.

Vlaky projíždějí v ČR celkem 164 tunely, jejich délka dosahuje 45 745 metrů.

V roce 1992 převezly denně vlaky na území Prahy 78 tisíc cestujících. V roce 2016 byl denní průměr přes 120 tisíc.

Nové podzemní stanice dráhy S by mohly být na Karlově náměstí, u­ Státní opery v sousedství Hlavního nádraží, na Můstku, na náměstí I.­P. Pavlova a Bratří Synků.

Délka nových tunelů by mohla být 10 km. Tři trasy metra nyní měří 65,4 km.

Proč se o tunelu začalo hovořit teď? Kvůli volbám?

Vůbec ne. Je to myšlenka stará deset let, že už není pro nové spoje místo a počet cestujících přijíždějících do Prahy se zvětšuje. Tehdy to byla jen prognóza, dnes realita. SŽDC bude do dvou let zadávat studii proveditelnosti na novou podobu železničního uzlu Praha, proto jsme už nyní zahájili diskusi s předstihem.

Jak hluboko tunel nebo tunely povedou?
Dvacet, třicet metrů, hlouběji ne. Zhruba ve stejné hloubce, jako je dnešní áčko nebo béčko. V té hloubce už není většina inženýrských sítí. Razicí štít by se vyhýbal hlavně trasám metra.

Co bude mít z tunelů běžný obyvatel Prahy? Nebudou stát „majlant“?
Tento pražský S-bahn poslouží jako rychlé metro napříč městem vedoucí do Středočeského kraje a bez přestupů například z Dejvic do Hostivaře nebo z Kralup nad Vltavou do Berouna. Délka tunelu, respektive dvou tunelů, které by se potkávaly v jedné zastávce pod Václavským náměstím, představuje zlomek všech tras metra. Stavbu by financoval pravděpodobně stát a Praha by se jenom podílela.

Hledali jste nějaké vzory v okolních zemích?
V Lipsku postavili tunel přímo pod centrem města. V ­Mnichově je železnice pod zemí od roku 1972. Curych má dokonce takové tunely dva. Ve­ Vídni je několika menších. To, že se o tunelu mluví už nyní, má výhody, že lze některá místa předem upravit. U smíchovského nádraží, kam se jeden z tunelů zanoří do hloubky, se chystá výstavba bytů a kanceláří. Už teď se­ ví, že základy staveb se musejí trase železnice pod zemí přizpůsobit. V budoucnu tak­ bude možné železniční tunely pod městem postavit.

Autor:
zpět na článek