Když není sezona, pověsí čeští i zahraniční turisté kolem svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě týdně kolem stovky zámečků. V létě je to ještě mnohem víc. Roman Kotrč ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu si deníku Metro postěžoval, že zámky jsou stále bytelnější, velké štípací kleště často nestačí, ke slovu musí přijít pořádná pilka na železo.
„Teď jsme navíc zjistili, že reliéf Jana Nepomuckého je už zase poškozený, bude vyžadovat opravu.“ Zámečky prý visí i na vnější straně mostu na konstrukci, která připevňuje reliéf se světcem k zábradlí Karlova mostu.
Módu, která trápí většinu evropských metropolí, odstartovala kniha italského autora Federica Moccia Chci tě. Její hrdinové stvrzují lásku tím, že upevní na římský most Milvio zámeček a klíč vhodí do řeky. Právě Karlův most je místem, kde ročně připevní návštěvníci hlavního města tuny kovových zátěží.
Roman Kotrč proti tomuto zvyku už roky bojuje. Sám s kolegy čistí od zámečků Karlův most každé úterý. Měsíčně odštípou a odřežou minimálně metrák. Už delší dobu uvažuje o tom, že by někde na Karlově mostě vznikl náhradní stojan, kam by lidé připevňovali zámečky místo toho, aby poškozovali most.
„Nestačí, že chci jen já, musejí víc chtít třeba i památkáři nebo radnice,“ uvádí Kotrč. Přiznává však, že se svému nápadu zatím moc nevěnoval. Navíc chápe, že oficiální stojan vyžaduje nejrůznější povolení a posouzení. „Zatímco turisté nepotřebují nic,“ říká Roman Kotrč.