Některé názvy pražských částí opravdu budí zájem, údiv a zamyšlení, ale málokdo je takový detektiv, aby po původu názvů pátral. Nám s tím pomohl Milan Polák, ředitel nakladatelství Milpo, které se specializuje na knihy o Praze, vědci z Ústavu pro jazyk český, digitalizovaná verze pětisvazkového slovníku Antonína Profouse Místní jména v Čechách a další internetové nebo písemné prameny.
Troja
Ves nazývaná původně Zadní (někdy i Horní) Ovenec získala jméno Troja po zámku, který nechal v letech 1683–1692 vybudovat ve slohu vrcholného baroka Václav Vojtěch Baltazar ze Šternberka. K jeho stavbě i výzdobě povolal přední umělce té doby.
Pro nás je ale zásadní hlavně po dokončení zámku dostavěné mohutné schodiště. Je zdobeno dramatickými výjevy z Gigantomachie, jež znázorňují triumf olympských bohů nad Titány, jak líčí starořecká Illias. Odtud zřejmě pochází název Troja, který se pak rozšířil na celou oblast.
Klánovice
Úplně jiného původu je název Klánovic, které patří k nejmladším obcím na území Velké Prahy. Za svůj název vděčí šestajovickému podnikateli Václavu Klánovi, který v roce 1874 koupil část pozemků univerzitního statku a začal zde budovat domky pro letní bydlení.
V roce 1880 zde stálo prvních pět domů, avšak příhodná poloha a rekreační prostředí obklopené lesy vedly záhy k bouřlivému stavebnímu rozmachu Klánovic, které proslavilo i prvorepublikové golfové hřiště.
Záběhlice
Patrně ráj zaběhnutých psů, o které je tu dobře postaráno, řekli byste. O zatoulaných psech teorie sice nemluví, ale o tom, že v Záběhlicích kdysi lidé hledali bezpečný úkryt, už ano. Záběhlice jsou starobylou vsí. Připomínají se už k roku 1088, kdy zde měla Vyšehradská kapitula své popluží, ale osada je jistě mnohem starší. O původu názvu se vedou debaty, určitě ale víme jen to, že není v žádných písemných pramenech doložen. Podle některých teorií se tam skutečně měli usídlovat zběhlí poddaní nebo jiní lidé, kteří zde hledali útočiště. Jiné dohady naznačují původ v pojmenování obce v zabírání cest v četných meandrech Botiče i na svažitém terénu přilehlého kopce Homole. Jistotu ale nemáme, a tak s čistým svědomím můžete bavit své kamarády v hospodě o tom, jak Záběhlice ke svému pojmenování přišly a ještě se u toho tvářit erudovaně. Za lháře nebudete, vždyť nikdo neví, jak to vlastně bylo.