„Dopravní psychologové tvrdí, že řidič zvládne zaregistrovat tři objekty za sekundu. Podaří-li se odstranit značky, bude tím objektem semafor či chodec,“ říká pro deník Metro Budský.
Je Praha „přeznačkovaná“?
Ano, a nemyslím si to jen já, ale také většina řidičů. Ti v průzkumech pravidelně uvádějí, že jsou zde dopravní značky užívány nadměrně. Problém je nejen se značkami, které jsou v ulicích umístěny zcela zbytečně nebo je jich příliš mnoho za sebou, ale také s těmi, jež řidič ani nemůže vnímat. Dopravní značky jsou tu také často orezlé, špinavé nebo je na nich užito tak malé písmo, že je řidič zákonitě vytěsní.
Kde jsou podle vás dopravní značky nadbytečné?
Už zákon o silničním provozu říká, že se mají značky a semafory užívat v uceleném systému. Píše se v něm ale také to, že se mají rozmísťovat jen v nezbytně nutné míře. Praxe je nejen v Praze, ale na mnoha místech Česka, zcela opačná. Značky jsou umísťovány alibisticky, správní úřad je prostě osadí, aby se vyhnul případné kritice. Přitom značky by měly být doplňkem pozemní komunikace. Ta je přece samovysvětlující. Z uspořádání silnice by mělo být jasné, jak se má řidič chovat. Značka má pouze upřesňovat, co by účastník provozu nemusel včas zpozorovat.
O jaké značky jde?
Hlavně o Zákaz zastavení a Zákaz stání. Pravidlo již vyplývá ze zákona. Zastavit můžete tak, aby mezi autem a okrajem vozovky byly tři metry volné a společné pro oba směry jízdy. Pokud jde o stání, musí jít o tři metry pro každý směr. V užších ulicích je tedy naprosto zbytečné takové značky osazovat.
Platí to také u omezování rychlosti třeba u škol?
Ano. Třicítka u školy má pochopitelně smysl, ale proč zde proboha není dodatek, že omezení platí jen po dobu vyučování, večer či o víkendech? Taková značka pak ztrácí autoritu a důvěryhodnost. Řidič si řekne, že jde o nesmysl, a pojede stejně padesát. O přenosném značení Zákaz předjíždění kolem staveb, které platí i v době, kdy se nepracuje, ani nemluvím.
Má tahle situace řešení? Odstranit třeba čtvrtinu značek a uvidí se, jak si řidiči zvyknou?
Myslím, že se můžeme zbavit většiny. Praha není jediná, kdo kdy řešil podobný problém. Odstraněním značek ho přitom vyřešila stovka evropských měst v Británii, Nizozemsku či Beneluxu. Říká se tomu sdílený prostor, nebo také naked streets – nahé ulice. V těchto městech, nebo jen konkrétních čtvrtích, se vůbec značkami neřeší přednost ani rychlost jízdy. Sporadicky pak parkování. Když tento způsob řešení poprvé zkoušeli v západní Evropě, zjistilo se, že jsou zde řidiči daleko pozornější. Všímají si také více dění kolem sebe a prudce ubylo nehod. Na větších radiálách se zase povoluje větší rychlost, třeba na stovku za hodinu.
Myslíte, že by to bylo v Praze proveditelné?
Myslím, že ano. Jenom v centru kolem Florence by šlo lehce odstranit většinu značek na omezování přednosti. Jen těch radiál na rychlejší provoz má Praha málo.
Existuje místo, kde vás značení pravidelně vytáčí?
Každý den projíždím kolem nákupního centra ve Vysočanech, kde je vyhrazený pruh pro autobusy. Málokterý řidič už si ale přečte značku s dodatkovou tabulkou. Ta má řidiče informovat, že tudy mohou část dne projíždět také, je ale psaná tak titěrným fontem, že to nikdo nemůže přečíst. Mnoha řidičům se v hlavním městě vyplácí z opatrnosti držet se jen v levém pruhu, aby se nedopustili nějakého přestupku. S tím se musí něco brzy udělat.
Značení v ulicích. 123 tisíc cedulí visí na téměř 89 tisících sloupcích
|