Maligní lymfom je onemocnění, které se projevuje nádorovým zvětšením mízních uzlin. Jak tyto mezihrudní nádory léčíte?
Maligní lymfom je onemocnění, které postihuje mladé lidi. Ozáření je zatím nedílnou součástí léčby a problém je v tom, že když ozáříte mladého člověka v mezihrudí, tak mu ozáříte srdíčko, tak on pak může mít třeba za patnáct let závažné problémy se srdcem. Když ho neozáříte, a to my dovedeme právě díky protonům, tak problémy mít nebude, nebo je bude mít menší. My jsme jedno z prvních pracovišť na světě, které spustilo tužkové skenování pro léčbu maligních lymfomů, a aktuálně se podílíme na tvorbě návodů, kdy by se tato protonová terapie měla použít.
Co je metoda tužkového skenování?
Dá se to popsat jako vykreslování nádorového ložiska. Dřív, když tato metoda neexistovala, tak se nádor ozářil jakoby sprchou protonů. Tužkové skenování si představte jako svazek pár milimetrů silný, který jde postupně do jednotlivých bodů nádoru, takže ho jako obkresluje.
Co je vlastně proton?
Proton je základní částicí tvořící jádro atomů, který dokážeme získat z vodíku, urychlit ho na velmi vysoké rychlosti a namířit ho do nádorového ložiska.
Jak poznáte kam „paprsek“ protonů namířit?
Velmi důležitá je pro toto „namíření“ správná diagnostika. Protonové záření je velmi přesné. Proto je potřeba opravdu přesně určit, kde je nádor. Provedeme tedy magnetickou rezonanci, počítačovou tomografii, pozitronovou emisní tomografii a další vyšetřovací metody. Pak vytvoříme počítačový model pacienta a zjistíme, co má být ozářeno, jakou dávkou, a hlavně co nemá být ozářeno. Co vše dělá tým lékařů, fyziků a radiologických asistentů. Když se vše plánuje, tak nejdřív musíme zvážit, kudy paprsek do těla projde. Nám jde o to, aby prošel co nejméně orgány. Když je tedy nádor v prsu, tak pacientka leží na zádech a paprsek jde ze shora. Vždy prostě hledáme pro paprsek tu nejšetrnější cestu.
Šetrnost metody je tedy její největší předností?
Ano. V tom oboru, co děláme, se snažíme dostat co největší dávku do nádoru, protože čím větší dávku dostane, tím pravděpodobněji ho zničíte. Proti tomu stojí ta druhá stránka. Čím větší dávku tělo dostane do zdravé tkáně, tím je větší riziko, že tělo poškodíte. Celý vývoj tohoto oboru tedy směřuje k tomu, vymyslet, jak dostat do těla velkou dávku a zároveň ji nedostat do zdravých orgánů.
Čím to je, že je Česko v této léčbě tak daleko?
Majitelé kliniky správně odhadli, že tato metoda bude to nejlepší, co se dá k léčbě nádorů použít. Že jdeme správným směrem, dokazuje i to, že podobná centra jako je to naše, teď vznikají i jinde v Evropě. V Holandsku teď budují čtyři takový centra, v Anglii šest, ve Španělsku dvě.
Co se změnilo v centru poté, co se zde léčil Ashya? (O Ashyovi jsme psali zde http://www.metro.cz/petilety-ashya-king-ktereho-rodice-unesli-z-britske-nemocnice-se-bude-lecit-v-praze-gkr-/praha.aspx?c=A140908_142341_co-se-deje_jbs).
V centru se z hlediska našich postupů nezměnilo nic. Pravdou je, že zájem o tuto léčbu se díky tomuto chlapci významně zvýšil, především zájem z Británie.
Od dubna se v Protonovém centru mohou zdarma léčit i Britové. Jak to? Proč se neléčí doma?
V Británii ještě protony nemají, i když mají momentálně pět center ve výstavě. Kromě toho jsou Britové zvyklí za protonovou léčbou jezdit do zahraničí, dříve do USA, nyní i do Prahy. Protonové centrum uzavřelo v březnu tohoto roku smlouvu s pojišťovnou WPA, která umožní svým klientům hrazenou léčbu. Kromě této smluvní pojišťovny jsou ale i některé další, které svým klientům platbu na jejich žádost a doporučení lékaře také uhradily a hradí.
Kolik procent pacientů, které se zde léčí, je ze zahraničí?
Třicet procent nemocných je ze zahraničí. Nejdále to měli nemocní z Tasmánie, z USA, Sibiře. Doteď se u nás léčili lidí z 25 zemí světa.
Může být protonová léčba použita vždy?
Nedá se použít u nádorů, které jsou metastazující. Tedy u těch, které mají hodně metastáz a už se nedá pokrýt rozsah toho onemocnění. Také jsou některé nádory, které jsou svým umístněním nevhodné. Například nádory močového měchýře, nádory žaludku. U ostatních nádorových onemocnění je to vždycky na individuálním zvážení.
Záleží i na věku pacienta?
Ne. Děti tvoří zhruba dvanáct procent našich pacientů. Ale šetrnost protonu se může projevit i u starších pacientů, kteří už nemají tolik rezerv a je zase potřeba k léčbě přistupovat, co nejšetrněji.
Který druh rakoviny je nyní v Česku největší problém?
Nejčastější nádorové onemocnění jsou rakovina prsu, rakovina prostaty, rakovina plic a rakovina střeva.
Dá se říct, která z nich je nejnebezpečnější?
Jsou nádorová onemocnění, kde je šance na vyléčení nízká. Patří sem například nádor slinivky břišní. Ale jsou i nádorová onemocnění, z kterých se vyléčí téměř každý. To je třeba příznivější karcinom prostaty.
Je léčba hrazena pojišťovnou?
Ano, máme smlouvu se všemi zdravotními pojišťovnami, kromě Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Léčba je hrazena, pokud je indikována komplexním onkologickým centrem.
Co to znamená?
V Česku je síť onkologických center, kde se centralizuje péče o onkologicky nemocné. Například v Praze je to Motol, Všeobecná fakultní nemocnice, Bulovka, Thomayerova nemocnice. Naši kolegové jsou s námi ve spojení formou takzvaných indikačních seminářů, na kterých vzájemně rozhodujeme o té nejlepší strategii pro naše pacienty. Pokud je rozhodnuto, že je protonová léčba, ta nejvhodnější, tak je hrazena.
Co mají dělat ti, kdo jsou pojištěni u pojišťovny ministerstva vnitra?
Protonová léčba je hrazena ze zákona, takže i pojištěnci ministerstva vnitra by měli mít léčbu placenou.
Musí klienti této pojišťovny zaplatit za diagnostiku, tedy za všechny testy?
Bohužel ano. Ale je nutné podotknout, že máme i pacienta, který spadá pod tuto pojišťovnu a léčbu má uhrazenou. Léčba protonem pro něj byla vhodná a on na ní trval. Po chemoterapii musel co nejdříve podstoupit ozařování, nechtěl riskovat vedlejší účinky fotonové léčby a trval na tom, že ze zákona má na tuto léčbu právo. Díky svému přístupu je momentálně v léčbě.
V čem je tedy ten rozdíl?
Pojišťovna ministerstva vnitra s námi neuzavřela, respektive neprodloužila smluvní vztah.
V čem je rozdíl pro tyto klienty? Musí tedy zaplatit za diagnostiku, tedy za všechny možné testy?
V současné době bohužel ano. Ale je nutné podotknout, že máme i pacienta, který spadá pod tuto pojišťovnu a léčbu má uhrazenou. Léčba protonem pro něj byla vhodná a on na ní trval. Po chemoterapii musel co nejdříve podstoupit ozařování, nechtěl riskovat vedlejší účinky fotonové léčby a trval na tom, že ze zákona má na tuto léčbu právo. Díky svému přístupu, je momentálně v léčbě. Klíč, podle kterého pojišťovna rozhoduje, neznáme.
Loni VZP proplatila léčbu v centru 65 pacientům. V průměru vyšla léčba jednoho z nich na 938 tisíc korun. Ovšem od července po uzavření smlouvy mezi VZP a Protonovým centrem klesla průměrná cena na 465 tisíc korun na pacienta. Jak to?
Výsledky léčby zatím vypadají velmi dobře. Například v léčbě nízce nebo středně rizikového karcinomu prostaty, který se léčí 5 ozářeními, je aktuálně 98 % nemocných bez známek nádorového onemocnění a zdá se, že za 5 let po léčbě toto procento bude vyšší než 95%. Nežádoucí účinky jsou ve valné většině případů mírné, například dosud jsme nezaznamenali u této skupiny výskyt močové inkontinence, což pojišťovnám šetří prostředky na léčbu tohoto problému. Rovněž sexuální život mužů s tímto onemocněním je ovlivněn pouze minimálně.