Studenti tápou, kam jít s depresí. Projekt neziskovky pomáhá mladým

Až tři čtvrtiny chronických duševních nemocí se projeví do 24 let. Během studia se lidé nejčastěji setkávají s prvními většími stresy, které mohou být spouštěčem pro nějaký větší psychický problém. Služby psychologa ale nejsou zrovna levné. Také proto čeští studenti o nějaké odborné konzultaci málokdy uvažují.

Mají problémy 20 Tolik procent mladých lidí ve věku 13 až 18 let se v Česku potýká s duševními obtížemi. 50 Až tolik procent všech duševních poruch přetrvávajících do dospělosti vzniká okolo 14 let věku.

Další možností, kde nalézt pomoc s trápením na duši, je škola. „Na vysokých školách jsou to přímo zákonem dané poradny, které fungují při mnohých fakultách. To, že o nich studenti nejsou informováni, je věc druhá,“ říká Marie Salomonová, spoluzakladatelka neziskové organizace Nevypusť duši.

„Když se člověk s počínající nebo dokonce rozjetou depresí nedostane k informaci do tří kliknutí, prostě to vzdá. Dělali jsme si průzkum dostupnosti pomoci na českých školách a není to vůbec jednoduché,“ říká Salomonová.

Nejlépe je na tom prý České vysoké učení technické v Praze. „Informace o možnosti psychologického a dalšího poradenství studenti získávají již před nástupem do prvního ročníku na adaptačních kurzech a v brožurách pro prváky,“ říká Taťána Cihlářová, vedoucí Centra informačních a poradenských služeb ČVUT. Podle ní by ale bylo třeba služby poradny rozšířit. „Zájem převyšuje kapacitu, před zkouškovým obdobím pozorujeme vždy mírný nárůst,“ říká Cihlářová.

Stovky mladých lidí ročně hledají psychologické konzultace také na Masarykově univerzitě v Brně. „Studenti vyhledávají poradnu, až když jsou opravdu ve velkém problému,“ říká Šárka Karmazínová, ředitelka Poradenského centra při Masarykově univerzitě. Mladí lidé sem chodí se stavy úzkosti, s depresemi, ale i s různými závislostmi.

„Studenti také přicházejí s obtížemi, které se týkají studia. Ať již je to únava z dlouhotrvající akademické činnosti, či stres ze zkoušek, Zajímá je také, jak si správně naplánovat studium nebo jak se efektivně učit,“ říká Václav Hájek, mluvčí Univerzity Karlovy.

Pomoc českých psychologů ale vyhledávají i zahraniční studenti. „Kromě kulturních odlišností čelí často osamělosti a problémům s navazováním uspokojivých vztahů,“ říká Hájek.

Nevypusť duši! Cílem projektu Nevypusť duši je osvěta v oblasti duševního zdraví, péče o něj a boření poměrně rozšířených mýtů o duševních onemocněních. Jak pětičlenný tým pomáhá mladým lidem, vysvětluje spoluzakladatelka organizace Marie Salomonová. Pro koho jsou vaše služby určeny? Předně se teď věnujeme workshopům pro středoškoláky. Ti jsou totiž podle výzkumů skupinou, která je nejvíce ohrožená vznikem duševních onemocnění. Ale naše „služby“ jsou určeny samozřejmě i široké veřejnosti. Proč jste projekt založili? Sami máme osobní zkušenost s duševním onemocněním, ale až během studia v Británii jsme zjistili, že existují iniciativy pro studenty, které je učí, jak předcházet stresu a účinně s ním bojovat. A jsou tam hojně rozšířené, zatímco v Česku něco takového chybí. Kam si vlastně má zajít mladý člověk, když má psychické problémy? Studentům připomínáme, že existuje Linka bezpečí, školní poradci a psychologové. Zdůrazňujeme hlavně, že je třeba začít s řešením problémů včas. Zde je důležitý i vliv okolí, které by mělo poznat, že je něco jinak, a s danou osobou to řešit. Jak nejčastěji mladí léčí svoji duši? Nejčastější s kamarády, při sportu nebo při četbě. Často však i při posezení v hospodě s alkoholem, čemuž se během studentského života vyhne málokdo. V rozumném množství se dá oboje považovat za odpočinek, protože být součástí skupiny lidí, se kterými je vám dobře, je jedna z našich zásad péče o psychické zdraví. Zcela jistě by to ale neměla být jediná nebo převažující forma psychohygieny. Jaký vliv mají na duševní zdraví sociální sítě? Ve Velké Británii nedávno byla publikována studie, že Facebook, Instagram, Snap- chat a Twitter zvyšují u mladých lidí úzkosti a pocity méněcennosti. Tyto sociální sítě určitě u nejednoho z nás ovlivnily vnímání sebe sama. V tomto případě je důležité, abychom sebe i své děti naučili, jak se s aspekty těchto platforem vypořádat.