Češi pošilhávají po lepší práci

Řady nezaměstnaných opět prořídly. Nezaměstnanost se v Česku dostala na tři procenta. Bez práce tak je přibližně 158 tisíc lidí. „Za rekordní zaměstnaností lze vidět především silný ekonomický růst vytvářející především v průmyslu nová pracovní místa,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.

Peníze na ruku Až 150 tisíc korun na ruku má přilákat nové lidi k policii. Počítá s tím novela zákona o služebním poměru, kterou na konci července schválil Senát. Policisté je budou dostávat po půl roce. Pokud by sloužili aspoň šest let, nemuseli by jejich část vracet. Na dělnických pozicích se náborový příspěvek pohybuje běžně mezi 5–10 tisíci korun, u kvalifikovanějších profesí osciluje mezi 10–20 tisíci korun. U kvalifikovaných povolání bývá výše 20–40 tisíc.

„Nezaměstnanost bude nejspíše klesat i nadále, i když prostor k dalšímu snižování je už velmi omezený,“ předpovídá analytik. Většinu nezaměstnaných dnes tvoří lidé se základním vzděláním, mezi nimiž je nezaměstnanost podle statistického úřadu dokonce 14,4 procenta. Naproti tomu nezaměstnanost téměř neznají vysokoškoláci (1,3 procenta).

Prognózy sice předpovídají, že v blízké době bude nezaměstnanost ještě menší, je tu jeden faktor, který zaměstnávání lidí brzdí. Volná místa totiž lákají i ty, kteří práci mají.

V Česku podle nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor společnosti Randstad roste chuť zaměstnanců změnit pracovní místo. Největší ochota změnit zaměstnavatele panuje ve výrobních firmách a v zemědělství, změnám jsou více nakloněni i pracovníci z oboru IT a telekomunikací.

Ve srovnání s posledním čtvrtletím se mezi českými zaměstnanci zvýšila chuť ke změně zaměstnání o 5 procentních bodů. „Souvisí to jednak s rostoucím sebevědomím zaměstnanců, které je posilováno současnou širokou nabídkou pracovních míst, jednak s růstem nespokojenosti lidí v současném zaměstnání,“ komentuje Hana Púllová, ředitelka personální společnosti Randstad.

Oproti předchozímu čtvrtletí se totiž více než zdvojnásobil (nárůst z 5 na 11 procent) počet dotazovaných, kteří jsou nespokojeni s prací pro stávajícího zaměstnavatele. Je to vůbec nejvyšší míra nespokojenosti za poslední tři roky měření. Nejvíce nespokojených (15 procent) přitom připadá na nejmladší věkovou kategorii 18–24 let.

Řada lidí svou nespokojenost dokonce již přetavila v činy a dala výpověď. Během posledních šesti měsíců vyměnilo zaměstnavatele 17 procent lidí. Nejčastěji šlo o zaměstnance ve věku 18 až 34 let.

„Jde o věkovou skupinu, která je nejpružnější a ke změnám nejotevřenější. S rostoucím věkem a výší dosaženého vzdělání pak míra fluktuace klesá,“ říká Hana Púllová. Nejčastějším důvodem k odchodu bylo získání lepších podmínek, nespokojenost se stávajícím zaměstnavatelem a osobní touhy po změně práce.

Lidem, kteří hledají práci nebo shánějí nějakou lepší, v současné době nahrává i to, že je po lidech velká poptávka. Firmy se tak o nové zaměstnance přetahují a lákají na takzvaný náborový příspěvek. Nejčastěji jej firmy využívají pro získání pracovníků na pozice dělník, operátor výroby, skladník a programátor. Nejnižší náborové příspěvky se pohybují v jednotkách tisíc korun, u kvalifikovanějších pozic dosahují desítek tisíc.

„Náborový příspěvek se liší od odměny za doporučení kandidáta,“ vysvětluje přitom Martin Ježek, obchodní ředitel společnosti Grafton Recruitment.

Kdo hledá novou práci? Aktuálně hledá novou práci 9 procent dotazovaných (průzkum Workmonitor společnosti Randstad), přičemž mírně převažují ženy (10 procent) nad muži (7 procent). Nejintenzivněji hledají novou práci mladí muži do 24 let (17 procent) a ženy ve věku 45 až 54 let (14 procent). S rostoucím stupněm dosaženého vzdělání respondentů se počet těch, kteří hledají práci, snižuje. Co se týče oborů, v současnosti hledají novou práci převážně lidé zaměstnaní v zemědělství a lesnictví a ve výrobě potravin. V těchto oborech mají zaměstnanci také největší strach ze ztráty pracovního místa. Naopak nejméně ohroženi ztrátou pracovní pozice se cítí lidé pracující v telekomunikacích a IT.