metro.cz

Vrací tvář stoletým mrtvolám. Podoba je téměř důvěryhodná

  13:13
Před nedávnem antropologové vyšetřovali chodovské mumie u Sokolova a jejich cílem bylo určit podobu 284 let zesnulého šlechtice z rodu Plankheimů. Na průzkumu se podílel také odborný asistent Andrej Shbat z Anatomického ústavu při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Odborný asistent Andrej Shbat z Anatomického ústavu při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. | foto: ArchivMetro.cz

Úspěchy

  • Andrej Shbat navazuje na práci profesorských kapacit Čiháka, Vlčka a Strouhala.
  • Působí v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
  • V roce 2014 pomohl odhalit tvář hraběnky Sidonie.
  • Je členem České společnosti antropologické a Paleopathology Association.

Bez jaké moderní technologie se při vyšetřování neobejdete?
Používáme CT, které obíhá kolem těla a udělá nám 3D snímek. Tato technologie není levná záležitost a navíc málokterá nemocnice je ochotná takového pacienta přijmout. Dříve se dělaly pouze rentgeny, kde vidíte jen fraktury nebo nemoci kostí. Nyní je to mnohem snazší.

Výslednou podobu tváře získáte díky čemu?
Pomocí počítače uděláme obraz lebky, který se následně vytiskne ve 3D rozlišení. To je úžasná věc. Dříve museli dělat odlitky ze sádry. Výslednou podobu tváře získáme nejspíš za rok.

Podle čeho v hrobce mezi ostatními těly poznáte osobu, kterou hledáte?
Máme zjištěné informace od historiků, které na kostech poznáváme a ověřujeme. Poté tělům přiřazujeme jména. Kdybychom o pozůstatcích nic nevěděli, stejně bychom na všechno přišli.

Jaké jsou vaše první kroky průzkumu?
Důležité je zjistit, v jakém stavu se ostatky nachází a jaké kosti chybí. Veškeré hroby pečlivě nafotíme a snažíme se zjistit co nejvíce věcí, aniž bychom s nimi manipulovali. Následně je z hrobky vyzvedneme nahoru, kde provádíme měření a další průzkumy.

Pokud jde o výzkumy v Chodově – nakolik může být výsledný model důvěryhodný?
Stav lebky je velmi dobrý, a proto z osmdesáti procent bude model reálný. Samozřejmě nemůžeme zjistit, jestli člověk měl na tváři jizvy nebo jakou měl barvu očí. Občas porovnáme výsledky s obrazy malířů a moc se neliší.

Co zajímavého jste z tamních kostí zjistili?
Na kostře byly známky těžké fyzické práce. Před smrtí šlechtic Franz Flamin trpěl nějakou chorobou. S velkou pravděpodobností měl cukrovku, která způsobí pomalé hojení, a v horní čelisti měl zánět. Příčinou smrti mohl být tedy zánět mozkových blan.

V jakých podmínkách pracujete?
Je to divné prostředí. Nevoní, je vlhké, málo světla a kosti nejsou čisté. V hrobkách musím klečet nebo sedět na stoličce.

Může to tam být i zdraví nebezpečné?
Krypta není plná choroboplodných zárodků, jak si hodně lidí myslí. Mezi ochranné pomůcky sice patří dýchací přístroje, ale nepoužívám je. Kdyby hrobky nebyly v pořádku, byl bych dávno mrtvý. Plíce mám ale v pořádku.

Představují pro vás problém vykradači hrobek?
Každou manipulací s tělem se ztrácí informace, takže velký. Lidé tam hledají hlavně zlaté šperky, dokonce i lebky. Dnes už je snaha vykrádání zabránit, ale v období války byla situace nekontrolovatelná.

Autor:
zpět na článek